Je společná, a přece rozdílná. Nová evropská zemědělská politika vzbuzuje emoce, přitom by měla sloužit všem zemědělcům bez ohledu na obor podnikání či velikost pozemků, které obhospodařují. Tak jednoduché to ale není.
Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jak probíhala a co se vyjednalo?
Prohloubit evropskou integraci, nebo neprohloubit? Přinášíme přehled témat, o kterých se v EU debatuje.
Za posledních 9 let se významné zahraničněpolitické události odehrávají až podezřele často během letních prázdnin. Ať už se jedná o ruskou okupaci části Gruzie, sestřelení letu MH17 či o nepovedený pokus o puč v Turecku, vše nám připomíná, že běh dějin si prázdninového léta neužívá.
EU se bude muset více starat o svou bezpečnost a obranu a vyrovnávat se s migračními tlaky. Zároveň by chtěla být i nadále jedním z nejvýznamnějších poskytovatelů humanitární a rozvojové pomoci a stát v čele boje proti změně klimatu. To vše se promítne i do příštího víceletého rozpočtu EU, který bude navíc ovlivněn odchodem Spojeného království. Náš factsheet ukazuje, jak evropský rozpočet funguje v současnosti a jak by se mohl proměnit.
Při realizaci projektů se dnes v EU klade důraz na kontrolu formálních záležitostí. Například v USA se ale soustředí hlavně na výsledky. Pokud jsem slíbil postavit novou výrobní halu, nezáleží na tom, jak jsem ji postavil, ale zda skutečně začne vyrábět a zaměstnávat lidi, říká v rozhovoru Lubor Lacina z Mendelovy univerzity.
