Členské země EU mají velmi rozdílné pohledy na možnosti, z jakých případných nových zdrojů naplňovat po roce 2020 společnou unijní pokladnu. Po dnešním jednání ministrů financí bloku to v Bruselu připustil Mika Lintilä, ministr financí předsednického Finska.
Míra spolufinancování ze strany EU v příštím programovém období výrazně poklesne. Může to způsobit úbytek zájmu o dotace ze strany žadatelů a snížení úspěšnosti dotačních projektů.
Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.
EU už po roce 2020 nebude financovat projekty z 85 procent, ale jen ze 70 a méně procent. Nahradit evropské fondy by mohl stát, obce nebo centrálně řízené komunitární programy. Česko je v tom ale skeptické.
Česko chce do budoucna větší flexibilitu v tom, jak bude nakládat s evropskými prostředky. Zároveň bude při vyjednávání o víceletém finančním rámci usilovat o zmírnění implementačních pravidel.
Unie je světovým lídrem v daňové transparentnosti. To potvrzují dnes podpořená opatření, která mají včas zabránit daňovým únikům.
