Čeští zemědělci a potravináři produkují kvalitní a bezpečné potraviny. Narážejí však na čím dál silnější a levnější konkurenci z ostatních zemí. Pomoci jim mohou především spotřebitelé a také spravedlivé podmínky napříč zeměmi.
Evropská komise dnes zveřejnila výsledky celoevropských srovnávacích testů potravin. Celkem se testovalo 128 produktů, z toho 11 mělo napříč státy totožný obal, ale výrazně odlišný obsah.
Žádný projekt, který děláme a do kterého investujeme, by bez dotací nešel, říká zemědělec František Němec. Jeho rodina začala na zhruba dvaceti hektarech půdy hospodařit už v roce 1992, nyní na rozšíření jeho statku míří milionové investice.
Regulace českého chleba, zákaz řízení kvůli přeškrtnutému symbolu nebo focení jen se souhlasem. Kdo to mohl vymyslet? No, hádejte…
Členské země budou mít v rozdělování zemědělských dotací volnější ruku, aby mohly investovat evropské peníze tam, kde je to nejvíce potřeba. Jaké další změny se chystají? Odpovídá eurokomisař pro zemědělství Phil Hogan.
Po šesti letech urputného boje je další český produkt na evropském seznamu potravinářských specialit. Kvůli přechodnému období však ještě dalších pět let může být pražská šunka vyráběna bez označení a v horší kvalitě.
Další české potraviny mohou získat evropské chráněné označení. Podle Potravinářské komory má největší šanci český mák, o kterém by se mohlo rozhodnout již do dvou let.
Budoucnost potravinářství leží v inovacích i ve zdravých potravinách, shodují se odborníci, politici i veřejnost. Zemědělci by také měli být lépe chráněni v dodavatelském řetězci pomocí unijní legislativy.
Problém dvojí kvality potravin se musí řešit na celoevropské úrovni, shodli se zástupci Česka, Slovenska a Rumunska na Mezinárodní konferenci Food Forum. S nekalými praktikami by měla pomoci jednotná metodika Komise. Potřebná bude i osvěta spotřebitelů.
Tuzemský rum nám vzali, pomazánkové máslo nám vzali. Co bude dál? Tentokrát budeme brát my. Ostatním zemím zakážeme Pražskou šunku, stejně jako jsme to udělali s oplatkami.
Česko a další země Visegrádu chtějí vyřešit problém dvojí kvality potravin na evropském trhu. Klíčem je vůle spotřebitelů zajímat se o to, jaké potraviny kupují. ČR navíc požaduje novou legislativu, která by ale výrobce potravin mohla odradit od inovací.
Athénám se nelíbí, že jogurty vyrobené v Česku jsou označovány jako „řecké“. S problémem se již před rokem obrátily na Evropskou komisi, která jim dala za pravdu. Řecké jogurty, které nejsou z Řecka, jsou však stále na českých pultech a ČR trvá na svém – o klamání spotřebitele podle ní nejde.
Několika státům EU v čele s Řeckem se nelíbí, že se na čínském trhu objevují potraviny, které se tváří jako produkty z EU. Podávají tak na čínskou stranu žalobu. Komise se rozhodla jejich snahám nebránit, ačkoliv už od června probíhají jednání o bilaterální smlouvě s Pekingem, která by ochránila dvě stovky potravin včetně českého chmele a českobudějovického piva.
Produkty evropských zemědělců míří do celého světa. Zájem je zejména o jedinečné potraviny pocházející z určitých regionů, kterým Unie uděluje speciální označení kvality. Na seznamu produktů chráněných značkou Evropské unie nechybí česká piva, špekáčky ani cibule.
Evropská komise chce omezit výskyt nebezpečného akrylamidu, který vzniká zejména při smažení a pečení brambor. Milovníci brambůrků a hranolek se však o své pochoutky obávat nemusí. Nařízení se bude týkat zejména výrobců potravin.
Rozdílná kvalita potravin v zemích EU vyvolává nesouhlas zemí V4. V nejbližších dnech se proto premiéři ČR, Slovenska, Polska a Maďarska sejdou na mimořádném summitu, aby řešení problému urychlili.
Navrhované dohody mezi Kanadou a Evropskou unií na Komplexní dohodě o hospodářské a obchodní spolupráci (CETA) jsou čím dál…
