Balkánské země se mohou stát členy Evropské unie, jejíž rozšíření však není samozřejmostí a bude záležet na budoucí shodě unijních států. Tak zní hlavní závěr dnešního setkání prezidentů a premiérů zemí evropského bloku s vůdci šesti států západního Balkánu.
Unie není v pohledu na své rozšíření o země západního Balkánu jednotná a mezi politiky rostou obavy, aby se kvůli neshodám členských zemí, které dlouhodobě blokují postup rozšíření, Balkán nedostával pod stále větší vliv Ruska nebo Číny.
Pro Českou republiku je nepřijatelné využívání migrace jako nástroje tlaku na Evropskou unii. Řekl to dnes český ministr vnitra Jan Hamáček při mimořádné videokonferenci unijních ministrů vnitra.
Rok 2020 nabídl poměrně zajímavý vývoj také v otázce vztahů EU s jejím nejbližším okolím – se státy západního Balkánu a zeměmi Východního partnerství. Shrnujeme nejdůležitější momenty.
Zelenou transformací nemá projít jen EU, ale výhledově i její budoucí členské země ze západního Balkánu. Unie jim na to pošle miliardy eur v dotacích i zárukách. Otázkou je, jestli je region dokáže využít.
Evropskou unii nepříjemně překvapila dohoda, kterou v Bílém domě v rámci „normalizace ekonomických vztahů“ podepsaly Srbsko a Kosovo. Komplikuje totiž unijní snahy posunout tyto dvě balkánské země na jejich cestě do evropského bloku.
I když se na květnovém „rozšiřovacím summitu“ EU jaksi zapomnělo na téma rozšíření, západní Balkán zůstává mezi bruselskými prioritami. Na podzim možná dokonce dojde k překročení jednoho nebo dvou zásadních milníků.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Rada EU dnes jmenovala českého diplomata Tomáše Szunyoga do pozice velvyslance EU v Kosovu. Stal se tak čtvrtým Čechem na pozici velvyslance Evropské služby pro vnější činnost. Szunyog do funkce nastoupí od září.
V poslední době se zdá, že Evropská unie po několika letech váhání opět začíná přistupovat k západnímu Balkánu jednotně a uvědomuje si jeho důležitost. K dalšímu posunu by mohlo dojít na videokonferenci příští týden, která nahradí očekávaný summit v Záhřebu.
Konfliktní vztahy mezi Kosovem a Srbskem trvají už několik desetiletí. Srbsko sice stále vnímá Kosovo jako svou integrální součást, mezinárodně je však Kosovo uznané jako nezávislý stát 110 zeměmi, mezi nimi i Německem, Francií, USA či Českou republikou.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Státy Perského zálivu dlouhodobě exportují extremistickou islamistickou ideologii do zemí západního Balkánu. Kosovo je ukázkovým příkladem toho, jak lze zabránit šíření extremismu mezi domácí populací.
S brexitem a očekávanými evropskými volbami stojí Evropská unie před nejasnou budoucností. Kam do toho všeho zapadá plánované rozšíření členské základny o země západního Balkánu?
V albánském Drači se s eurokomisařem Johannesem Hahnem včera neformálně sešli zástupci západobalkánských zemí. Účastníci se shodli na tom, že do budoucna by mezi státy měla vzniknout společná ekonomická zóna. Řeč přišla i na rozšiřování EU.
Řada investorů se odvrací od uhlí. Ilustrují to i problémy, které měl ČEZ s projektem v Černé Hoře. Balkánské země by se měly uhlí zbavit, napsala analytička z Climate Action Europe pro srbský EurActiv.
Minulý týden se nesl v duchu bezpečnostních otázek. Debatovalo se o válečných konfliktech ve východní Evropě, hodnotil se pokrok v migrační a relokační politice. Členské státy odsouhlasily přijetí mechanismu, díky němuž mohou snáze přerušit bezvízový režim, který pravděpodobně začne brzy platit pro Ukrajince a Gruzíny. O dalších tématech se dozvíte v našem přehledu.
Do konfliktních zón v Sýrii a Iráku odjeli po boku takzvaného Islámského státu bojovat nejméně tři tisíce občanů EU. Na stranu radikálů v konfliktních zónách Blízkého východu se však přidávají také občané balkánských zemí, kde fungují i výcvikové tábory pro nábor bojovníků do řad IS. Co by s hrozbou radikálního islámu na Balkáně měla dělat EU?
