Evropská unie potřebuje najít způsob, jak splatí svoje dluhy z doby pandemie a jak do budoucna zafinancuje všechny svoje nákladné priority, včetně snižování emisí. Na stole leží několik nápadů, kde nové zdroje rozpočtu hledat. Česku se moc nelíbí.
Evropa chce být konkurenceschopná, není ale jasné, kde na to vezme peníze. Zároveň musí balancovat mezi několika světovými konflikty nejedou. Právě o tom byl summit Evropské rady v Bruselu.
Nová fiskální pravidla Evropské unie, zdanění velkých firem či zařazení jádra a plynu mezi zelené investice byly stěžejními tématy prvních bruselských jednání nového českého ministra financí Zbyňka Stanjury.
Státy Evropské unie by se mohly na nových pravidlech pro zdanění nadnárodních podniků dohodnout do března. Počítá s tím plán francouzského předsednictví, který na dnešním zasedání s kolegy z ostatních členských zemí prezentoval francouzský ministr financí Bruno Le Maire.
EU musí bojovat proti agresivnímu daňovému plánování a daňovým rájům. Musí také přimět velké technologické firmy, aby podléhaly spravedlivému zdanění. Stojí to v ambiciózním plánu Komise na reformu daňové politiky.
Americká společnost Apple nemusí Irsku na daních doplatit 13 miliard eur (346,5 miliardy Kč), jak požadovala Evropská komise (EK). V ostře sledovaném sporu s evropskou exekutivou o tom dnes rozhodl Tribunál soudu EU.
Velké firmy jako je Facebook, Amazon či Google sídlí a také odvádějí daně v zemích EU, ve kterých panují příznivé daňové podmínky – například v Irsku. Unie to chce změnit a zavést jednotný systém danění. Korporace by tak platily daně nikoli pouze tam, kde sídlí, ale také tam, kde působí.
Po velmi dlouhé době, přerušené hlubokou ekonomickou krizí, začíná obrátky nabírat téma, které se dosti zajídá řadě zemí střední a východní Evropy. Je jím téma společného (a/nebo) koordinovaného daňového základu korporátní daně, které je nyní zřejmě nejzásadnějším bodem daňové agendy EU.
