Malý poradní orgán, který ale má svou stopu třeba v evropských zákonech o domácím násilí nebo ve Fondu spravedlivé transformace. Právě tak popisuje Evropský hospodářský a sociální výbor Lucie Studničná.
V unijních institucích se rozproudily debaty o reformě bloku. Jaké scénáře jsou na stole a může na ně v praxi dojít? Odpovídá Jan Kovář, zástupce ředitele výzkumu pražského Ústavu mezinárodních vztahů.
Češi během předsednictví odvedli hvězdnou práci, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Elizabeth Kuiper. „Pokud bych měla zmínit agendu, do kterého možná Češi mohli vložit trochu více vášně, tak je to Konference o budoucnosti Evropy,“ říká expertka na politiky EU.
Konference o budoucnosti Evropy měla do evropské legislativy promítnout požadavky obyčejných lidí. Čeští účastníci tohoto rok trvajícího cvičení, ve kterém formulovali svá doporučení pro instituce EU, ale nejsou spokojeni s tím, jak politici se závěry konference nakládají.
Co přinesla Konference o budoucnosti Evropy? A může být jejím vyústěním reforma Evropské unie? V podcastu Evropa zblízka odpovídá analytička think tanku Europeum Zuzana Stuchlíková.
Změny v hlasování? Konec veta? Otevření zakládajících smluv? Přeskupení pravomocí? Na evropské i národní úrovni se otevírá složitá a komplikovaná debata o fungování Evropské unie.
Jednota v rozmanitosti. Tak zní heslo EU, často se však zapomíná na to, že nereprezentuje jen 27 rozmanitých celků v podobě členských států, ale i menší jednotky jako regiony, města a obce, na které se evropské země různým způsobem dělí.
Jak má fungovat EU v následujících letech a jaké by měla mít pravomoci? Právě na to odpovídali v rámci Konference o budoucnosti Evropy občané EU. Konec konference přinesl stejnou otázku jako její začátek – měla by EU projít institucionální reformou?
České předsednictví dává šanci dostat evropská témata do regionů. Předsednictví je ale pro regiony důležité i z jiného pohledu. Češi povedou vyjednávání o mnoha legislativních návrzích, které mají na kraje, města a obce dopad.
Panevropské hnutí Volt sbírá menší úspěchy napříč Evropskou unií, svoji stopu teď chce zanechat i v České republice. EURACTIV.cz přináší rozhovor s předsedou strany Volt Česko Adamem Hankou, podle kterého je u nás po celoevropské politice poptávka.
Česko se v roli předsednické moderující země musí aktivně chopit témat, ke kterým je tradičně zdrženlivé. Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) na dalším z neformálních setkání na úrovni Rady EU v Praze tak otevřel citlivé reformní otázky.
První fázi uprchlické vlny z Ukrajiny se podařilo zvládnout, teď je nutné připravit se na řešení dalších a větších sociálních, rodinných i kulturních témat, píše v komentáři pro EURACTIV.cz Jiří Kohout. Velkou pomocí by podle něj byly intervenční fondy EU.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Moravskoslezský kraj trpí odlivem mladých mozků. Aby to změnil, musí jim nabídnout dostatečně lákavé životní a pracovní podmínky, což je náročné a nákladné. Studenti mají vlastní nápady, jak situaci zlepšit.
Kulturní a kreativní průmysly mohou být hnacím motorem obnovy celé Evropy, píše v komentáři pro EURACTIV.cz Martina Dlabajová. Důležitou roli v tom podle ní sehrají národní plány obnovy.
V EU po roce skončila Konference o budoucnosti Evropy, ze které vzešly vize občanů pro sedmadvacítku příštích let. Jaké jsou? Mají šanci na to, aby je Brusel zohlednil? A co se teď s výstupy konference vlastně bude dít?
Šéfové evropských institucí dnes přislíbili převést do praxe některé podněty obyvatel, jež vzešly z rok trvající Konference o budoucnosti Evropy. Pokud by si to žádalo změnu ustavujících smluv, řada členských států by byla nejspíše proti.
Rok trvající Konference o budoucnosti Evropy přinesla řadu návrhů, jak proměnit EU. Některé z nich, jako například dát Unii více pravomocí ve zdravotní politice, vyžadují reformu Smluv. K té tento týden vyzvali i europoslanci. Osud reformy ale není vůbec jistý.
