Objem peněz na takzvané přímo řízené programy EU klesl v České republice v roce 2023 meziročně zhruba o 600 milionů korun (23,9 milionu eur) na 10,8 miliardy Kč (428,6 milionu eur).
ČR by se okolo roku 2030 mohla stát čistým plátcem, což by mimo jiné znamenalo méně peněz z kohezních fondů. České subjekty se tak budou poohlížet například po komunitárních fondech. O co jde a jak je Česko čerpá v současnosti?
Česko dostane v následujících letech z fondů EU štědrou obálku, zhruba 500 miliard korun. V budoucím rozpočtovém období už to tak ale pravděpodobně nebude. Jak se ČR daří čerpat evropské dotace? A na co by se měla do budoucna připravit?
Koronavirová pandemie ochromila kulturní a kreativní průmysl. Evropské státy se pochopitelně soustředily nejprve především na ochranu veřejného zdraví. Europoslanci ale upozorňují, že by se nemělo zapomenout na kulturu a chtějí ji podpořit z unijních fondů.
České Contipro dodává kyselinu hyaluronovou největším kosmetickým a farmaceutickým firmám světa. Její výrobu kombinuje i s nanotechnologiemi. Firma vytvořila třeba přístroj, který dokáže z nanovláken kyseliny a dalších látek vytvořit 3D objekty využívané v medicíně.
Za více než polovinou veřejných investic v Česku stojí peníze z rozpočtu Evropské unie. Ať už jde o nové silnice, nádraží, školy nebo rekonstruovaná náměstí, většinu z nich zdobí destička informující o tom, že projekt obdržel finanční podporu z evropských fondů.
V portugalském městě Beja se v sobotu 1. února sešli zástupci skupiny členských zemí EU, kterým se nelíbí navrhovaná podoba příštího víceletého rozpočtu Unie, a chtějí ji změnit. Český premiér Babiš tradičně nešetřil kritikou na adresu Evropské komise.
Česká republika se proměnila v moderní ekonomiku, i ona ale bude potřebovat peníze na „zelenou“ transformaci. Přímo řízené programy mohou představovat příležitost, říká šéf generálního ředitelství Evropské komise pro rozpočet Gert Jan Koopman.
Po roce 2020 získá ČR méně finančních prostředků určených na kohezi. Může za to fakt, že postupně konverguje k průměru EU. Finance ale muže získat zapojením do centrálně řízených programů a využíváním finančních nástrojů. V tom však ČR značně pokulhává.
České organizace a instituce se téměř vůbec nezapojují do mezinárodních projektů. Volební období je totiž často kratší než trvání projektu a výsledky se dostaví až po volbách. Dotace přitom bývají velice štědré, říká ředitel Evropské rozvojové agentury Martin Synkule. Podle něj se lidé na evropské fondy dívají skrze prsty hlavně kvůli českým médiím.
Využívání peněz z evropských fondů je oblastí, v níž by Česká republika, diplomaticky řečeno, mohla být efektivnější a úspěšnější. S nástupem současné vlády se sice situace zlepšila, a podařilo se tak vyčerpat velký objem finančních prostředků alokovaných pro Českou republiku v období 2007-2013, přesto však stále máme na čem pracovat.
