Česko se zatím nemůže přihlásit k závazku takzvané uhlíkové neutrality EU k roku 2050, který bude zásadním tématem čtvrtečního summitu Evropské unie.
Česká republika není podle ministra životního prostředí Richarda Brabce schopna sama zaplatit přechod na nízkoemisní ekonomiku, kterou plánuje Evropská unie k roku 2050. Chce proto na to od Unie stovky miliard korun mimo dosavadní kohezní fondy.
Evropský parlament dnes rozhodl o symbolickém vyhlášení stavu klimatické nouze v EU. Rezoluci, která má za cíl zvýšit tlak na členské země k přijímání dalších závazků v boji proti klimatickým změnám, podpořila výrazná většina poslanců. Češi jsou rozdělení.
Evropský boj proti nelegálnímu exportu zbraní, ambicióznější klimatické závazky nebo větší informování občanů. To jsou některé z hlavních témat, kterým se chce pirátská europoslankyně Gregorová v příštích pěti letech věnovat.
Evropský parlament jako celek prosazuje aktivnější boj za zmírnění dopadů klimatických změn. Oporu pro své plány může nalézt také u nové předsedkyně Komise, která téma zařadila mezi své priority. Ozývají se však také hlasy, které s nasazeným ambiciózním kurzem nesouhlasí.
Se začátkem července se v Unii střídají předsednické země. Radu EU, kde zasedají ministři národních vlád, po Rumunsku přebírá Finsko. Seveřané se plánují soustředit na boj s klimatickými změnami a ochranu principu právního státu.
Kandidátka do čela Komise von der Leyenová v úterý dopoledne před europoslanci prezentovala své plány. Vyslovila se například pro nový evropský klimatický zákon, posílení sociálního rozměru Evropy nebo rychlejšího rozšíření Frontexu. Z reakcí europoslanců vyplývá, že zvolení rozhodně nemá zajištěno.
Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v rozpáleném červnu z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Summit EU v Bruselu zdržel spor o formulaci části závěrů, souvisejících se snahou o uhlíkovou neutralitu společenství k roku 2050. Proti pohledu většiny údajně vystupoval především polský premiér Mateusz Morawiecki. Země nakonec věc vyřešily kompromisním formulací.
Evropská unie musí podle Evropského parlamentu přehodnotit své střednědobé klimatické cíle, aby mohla k roku 2050 dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů.
Evropa má plán, jak v budoucnu výrazně snížit emise. Ke klimatické neutralitě však vede ještě dlouhá cesta.
