Snižte emise co nejdříve, odklad se nevyplatí, varuje německá studie
Snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 je podle německé studie ekonomicky i technicky možné.
Snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 je podle německé studie ekonomicky i technicky možné.
Evropská komise v září předloží návrh na navýšení klimatických cílů EU pro rok 2030, a to navzdory kritice, která zaznívá ze států východní Evropy. Průmyslové země se obávají, že ambiciózní požadavky podkosí jejich ekonomickou obnovu po koronaviru.
S koncem doby uhelné mají českým regionům pomoci peníze z evropských fondů. Ty ale musí mít jasno v tom, co vlastně k udržitelné budoucnosti potřebují, píše Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku.
Průmysl se klimatické neutralitě nebrání, potřebuje ale jasně vědět, jaké bude mít navyšování klimatických ambicí dopady. Pokud bude snižování emisí příliš drastické a bez dostatečné podpory, mohl by kvůli tomu ztratit svou globální konkurenceschopnost.
Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality a vypouštět jen tolik emisí, kolik je schopna absorbovat. Rok 2050 však není jediným milníkem, ke kterému evropské klimatické ambice směřují. Komise chce upravit také stávající emisní cíle pro rok 2030. Klimatičtí experti to vítají, co ale říká průmysl?
Restart ekonomiky po koronaviru je podle Evropské komise příležitostí, která může vést k zelenější budoucnosti. Důležitou roli…
Ambiciózní plán nové Evropské komise nazvaný Zelená dohoda pro Evropu bude mít velký dopad také na automobilový průmysl. Jaké nové výzvy na něj čekají a co mu může pomoci v náročné transformaci?
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes rekapitulovala prvních sto dní v úřadu, pro které měla celou řadu plánů. Ačkoliv Komise dala na stůl několik rozsáhlých politik, zdaleka všechno nestihla. Důvodem mohou být přehnané ambice i současné krize.
Česká republika zatím nemá žádnou vlastní představu o tom, jak by měla směřovat ke klimatické neutralitě, píše v komentáři ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Evropská unie bude po roce 2050 vypouštět jen takový objem emisí, který je schopná odbourat, ať už pomocí stromů nebo moderních technologií. Počítá s tím nový klimatický zákon EU.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Cesta ke klimatické neutralitě, kterou země EU schválily na prosincovém summitu Evropské rady, dopadne zejména na regiony ekonomicky závislé na těžbě a spalování uhlí. S „očištěním“ jejich ekonomik by měl pomoci nový transformační fond.
Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Výjimku ze závazku si vyjednalo Polsko, o jehož pozici bude jednat summit v červnu příštího roku.
Mezi lídry členských zemí Evropské unie ani po třech hodinách jednání o podpoře klimatické neutrality nenastala shoda. Podle původního plánu mělo pracovní zasedání na toto téma končit v 19:00, rozhovory se ale protahují i do večerních hodin
Dnešní summit EU bude věnován především otázce klimatických změn, řekl dnes nový předseda vrcholných schůzek bloku Charles Michel s tím, že doufá v dohodu šéfů států a vlád na plánu „klimaticky neutrální“ Unie k roku 2050.
Evropská komise chce v rámci přechodu ke klimaticky odpovědnému hospodářství v nejbližších měsících přijít s řadou kroků a iniciovat masivní investice do ekologických projektů.
Česko chce také dosáhnout uhlíkové neutrality, uvedl dnes premiér Andrej Babiš. Klíčem je podle něj jádro a finanční podpora EU.