Země Evropské unie stále marně hledají společnou cestu, jak se vyrovnat s vysokými cenami energií, které řadu z nich přiměly sáhnout ke krokům zmírňujícím jejich dopad na obyvatele a firmy.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Česká republika a Francie chystají spojenectví členských států Evropské unie v jaderné energetice. Ve společném prohlášení se mimo jiné píše, že „má-li Evropa v klimatickém boji zvítězit, potřebuje jadernou energii.“
Evropská komise by měla zvážit problematické aspekty a potřebnost nového emisního standardu Euro 7 po roce 2025 pro lehká a těžká silniční vozidla. Jeho navrhovaná podoba je téměř nesplnitelná a bude znamenat zdražení nových aut. Vyplývá to z dopisu ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka.
Vesmírný program a s ním spojený technologický rozvoj bude pro Česko čím dál větší prioritou, řekl při dnešním slavnostním otevření Agentury Evropské unie pro vesmírný program (EUSPA) premiér Andrej Babiš. Agentuře přislíbil podporu od vlády.
MMR kvůli zlepšení kontroly střetu zájmů při čerpání dotací z evropských fondů svolá v nejbližším možném termínu jednání s dalšími resorty. Probrat chce další postup ČR včetně časového rámce, kdy bude možné na požadavky Evropské komise reagovat.
Česko by podle expertů mělo zdvojnásobit stávající podíl obnovitelných zdrojů energie. Vláda se ke zvyšování laťky staví opatrně, z opozičních politických stran však zaznívají i ambicióznější návrhy.
Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny ČR bude ve čtvrtek 10. června rozhodovat o budoucí podpoře obnovitelných zdrojů energie. Zástupci sektoru se shodují na jednom – všechny obnovitelné zdroje si zaslouží stejnou míru podpory. Vláda k tomu však přistupuje jinak.
Bezprecedentní krize si žádá bezprecedentní řešení. Evropský rozpočet nabobtnal o nové fondy, které mají pomoci členským státům zvládnout pandemii covid-19. Česku se tak otvírá jedinečná příležitost porazit krizi a přidat se do spolku bohatých států.
Evropská unie hodlá zaměřit nové sankce vůči Bělorusku na jeho ropný průmysl či finanční služby. Chce také omezit finanční zdroje tamního autoritářského režimu tím, že mu ztíží vývoz potaše, v jehož produkci patří země ke světové špičce.
Česko od pátku pozastaví provoz běloruských aerolinek Belavia v České republice. Rozhodla o tom dnes Bezpečnostní rada státu, informoval na tiskové konferenci vicepremiér Karel Havlíček (za ANO).
Nové tuzemské obnovitelné zdroje budou mít v nejbližších sedmi letech z evropských fondů typu Modernizačního fondu a Plánu obnovy k dispozici kolem 100 miliard korun. Potvrdil to dnes vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Pouze pět zemí EU dosud odevzdalo Evropské komisi své plány na využití peněz z mimořádného fondu obnovy po koronavirové krizi, dnes přitom končila lhůta pro jejich předložení. Může to zpomalit výplatu prostředků.
Zatímco Slovensko svůj národní plán obnovy diskutuje již s Komisí, Polsko se zatím snaží nalézt konsensus na domácí půdě.
Česko bude moct v následující dekádě čerpat z EU až bilion korun. Je to rekordní částka evropských dotací a má pomoci české ekonomice přiblížit se úrovni Německa a dalším západním ekonomikám. Zároveň má tuzemsku pomoci postavit se zpět na nohy.
Fondy EU se podílejí nejen na vybudování či modernizaci českých silnic a dálnic, ale také na zabezpečení či zpřístupnění silniční, železniční, lodní nebo cyklistické dopravy.
Vláda navýšila národní plán obnovy, který má být podkladem pro čerpání peněz z nového unijního fondu obnovy, o desetiprocentní rezervu na téměř 191 miliard korun. Učinila tak po konzultaci s Bruselem. Poslancům to řekl vicepremiér Karel Havlíček.
Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) panuje k národnímu plánu obnovy (NPO) ve většině koaliční shoda. Chtěl by, aby se na něm vláda shodla jednohlasně. Kabinet jej bude schvalovat po meziresortním řízení.
