Obchodní dohoda EU-Mercosur se dojednávala čtvrt století. Teď by mohla být ve finálové rovince. Záležet ale bude na tom, jestli se podaří přesvědčit evropské farmáře, kteří se bojí levnější konkurence, a hlavně vlády jejich zemí. Jazýčkem na vahách bude Itálie.
Italská vláda se domnívá, že nejsou nastavené vhodné podmínky pro schválení dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a skupinou latinskoamerických zemí Mercosur. Napsala to dnes agentura ANSA s odkazem na nejmenovaného vládního představitele.
Do Prahy tento týden přijel nový šéf Evropské rady António Costa. Ač to tak na první pohled nemusí vypadat, portugalský expremiér nebude jen předsedat summitům, ale může také výrazně promluvit do zahraničních vztahů EU. Má pro to všechny předpoklady.
Dobré vztahy s Indií jsou pro Evropskou unii zásadní, a to z ekonomického i geopolitického hlediska. V pohledu na rusko-ukrajinskou válku nebo na lidská práva se ale rozcházejí.
Přestože se EU dokázala dohodnout na volném obchodu s Novým Zélandem, v poslední době to jinak žádná sláva není. Nedaří se posunout jednání s USA, Čínou, Austrálií ani jihoamerickým Mercosurem. Můžou za to covid, geopolitika i evropské ideály.
Summit v Bruselu měl „resuscitovat“ vztahy mezi EU a Jižní a Střední Amerikou. Evropané nabízí Brazílii a dalším zemím tohoto regionu pomoc s čistými technologiemi, opačným směrem mají putovat kritické suroviny.
Ministři zahraničí jednají o novém akčním plánu, který by měl přiklonit země třetího světa blíž Evropě. Právě v nich, v Jižní Americe nebo Africe, totiž již delší dobu probíhá tichý informační a investiční souboj s Ruskem, ale i s Čínou.
V roce 2019 se bude EU soustředit na překlenovací ustanovení, pomocí kterého chce získat více kompetencí v zahraničněpolitických otázkách, na Balkán, nebo na nápravu roztříštěných vztahů s Washingtonem. Budovat chce i nová partnerství.
Lídři zemí jihoamerického bloku Mercosur se shodli, že chtějí výrazně posílit svou účast na mezinárodním obchodě. Prvním krokem má být rychlé vyjednání obchodní dohody s EU. Podle odborníků jsou však tyto plány příliš ambiciózní.
Jižní Amerika je rostoucí a perspektivní region, který se pomalu začíná vydávat cestou evropské integrace. Mnoho tamních států si s Bruselem již vyjednalo bezvízovou povinnost. Podobným směrem jdou i Bolivijci, kteří v rámci EU míří především do Španělska.
Evropská komise chce i nadále pokračovat v liberalizaci mezinárodního obchodu. Po Kanadě se chce zaměřit i na další státy amerického kontinentu. Nejde však o USA, ale o Mexiko a státy jihoamerického sdružení MERCOSUR.
