Evropa potřebuje posilovat svou bezpečnost a obranyschopnost, často ale naráží na národní zájmy, role Bruselu tak zůstává hlavně v rovině investora. Peněz na obranu by ale každopádně mělo být v unijním rozpočtu do budoucna dost, využít toho můžou i Češi.
Evropské země ví, že musejí výrazně posílit svou obranu proti útokům z nebe. Zatím se ale neshodnou, jakou konkrétní cestou se vydat. Zatímco „německému táboru“ nevadí nakupovat techniku jinde, ten „francouzský“ chce investovat doma.
Evropa by si měla přiznat nejen vážnost a negativní směřování dnešní geopolitické situace, ale také fakt, že je součástí hybridní války. Před sebou má podle odborníků a politiků dlouhý seznam úkolů.
Evropská pirátská strana si na dnešním sjezdu v Lucemburku zvolila tzv. spitzenkandidáty. Je mezi nimi člen českých Pirátů a současný europoslanec Marcel Kolaja, který za českou pirátskou stranu kandiduje i v letošních eurovolbách, a to z prvního místa.
Evropská obranná agentura (EDA) by se měla v současné situaci transformovat, ale bude potřebovat více financí, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz její šéf Jiří Šedivý. Příští Evropská komise by podle něj měla mít komisaře pro obranu.
Složení nové Evropské komise je v rukách jejího příštího předsedy, kterého vyberou lídři EU po volbách do Evropského parlamentu. Už nyní se však spekuluje o možných jménech i nových portfoliích – například o obraně.
Do budoucna je neudržitelné, aby každá země měla „svého“ eurokomisaře, říkají zastánci reformy. Takový krok by ale mohl znamenat, že některé země přijdou o vliv.
Ve světle konfliktu na Ukrajině rezonuje potřeba zbrojit v Evropě více než kdy jindy. Až doposud přitom starý kontinent přistupoval ke zbrojařům odtažitě, například v taxonomii a financování obranného průmyslu. Teď to chce změnit.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
EU rozjíždí obrannou spolupráci. Na období 2021 až 2027 vyčlenila osm a půl miliardy eur Evropském obranném fondu a podporuje desítky projektů, které by měly přispět k tomu, aby se EU stala globálním bezpečnostní aktérem, říká šéf Evropské obranné agentury (EDA) Jiří Šedivý.
Mezi úředníky v Bruselu pracují zejména národnosti ze „starých“ členských států EU, systém zvýhodňuje především země jižní Evropy. Naopak Češi nebo Bulhaři nemají dostatečnou reprezentaci, což je problém při prosazování zájmů.
Pro státy Evropské unie je výhodné využívat společnou platformu ke spolupráci v otázkách vnější bezpečnosti. Na jaké oblasti se EU zaměřuje? A co plánuje do budoucna?
Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch bude českým velvyslancem ve Finsku. Nejedná se zdaleka o ojedinělý případ české praxe obsazování ambasád. Jak Česko obsazuje velvyslanecké posty? A v čem je vysílání politiků do zahraničí na úkor kariérních diplomatů problematické?
Evropská armáda sice neexistuje, členské státy EU ale úzce spolupracují na vývoji a výrobě nových obranných technologií. Evropská unie chce jejich úsilí finančně podporovat, založila proto speciální fond. Ten může být obrovskou příležitostí pro rozvoj evropského i českého obranného průmyslu.
Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella by Evropská unie neměla snižovat výdaje na společnou obranu ani přesto, že potřebuje masivně investovat do podpory hospodářství stiženého koronavirovou krizí. Současná pandemie může vést ke zhoršení bezpečnostní situace a EU by na to měla být připravena.
Český diplomat Jiří Šedivý 5. května oficiálně usedl do ředitelského křesla Evropské obranné agentury. Čím přesně se agentura zabývá?
