Univerzity z Česka i Rakouska nabízejí chovatelům ryb a zemědělcům své vědecké poznatky. Díky tomu mohou podnikatelé hospodařit ekologičtěji a s vyššími výnosy. Na vzestupu je například inovativní akvaponie.
Spolupráce s rakouskou a německou záchrannou službou funguje skvěle, zatím se ale bohužel nedaří dohodnout s Polskem, říká Marek Slabý. V Česku se podle něj musí financování záchranné služby upravit tak, aby příliš velké břímě neleželo na krajích.
Zájem a poptávka po různých zdravotnických službách je v česko-rakouském příhraničí vysoká. Nabídku a kapacity potřebujeme rozšířit, využít na to evropský dotační program Interreg ale nyní nejde, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Kerstin Kolm z iniciativy Healthacross.
Na příkladu Českých Budějovic je vidět, jak dobře se Česko dokázalo vypořádat s přílivem uprchlíků z Ukrajiny. Ochota a kapacity dobrovolníků ale pochopitelně postupně klesají a otěže by měl převzít stát. Další scénáře integrace se bohužel odhadují těžko.
Válka na Ukrajině způsobila mnoho bolesti a vyhnala miliony lidí za hranice. Výzvou pro ostatní evropské země je nejen poskytnout jim pomoc, ale i šanci „normálně žít“. Jak se to zatím v Česku a konkrétně v Jihočeském kraji daří?
Evropská unie letos zahájila Konferenci o budoucnosti Evropy – sérii diskusí a iniciativ, ve kterých se mají občané…
Přestože koronavirová pandemie zabránila realizaci většiny sousedských aktivit, pevné vazby nezpřetrhala. Jak se se současnými výzvami kraje potýkají? Sledujte debatu uspořádanou portálem EURACTIV.cz.
Jihočeský kraj spolupracuje s Rakouskem na celé řadě přeshraničních projektů. Jeden z nich pomáhá připravit středoškolské studenty ekonomických oborů na budoucí podnikání doma i za hranicemi.
„Jsem připraven peníze z evropských fondů nikoli rozházet, ale velmi cíleně je použít pro dobro Jihočechů i celé krajiny,“ tvrdí náměstek hejtmana Jihočeského kraje pro životní prostředí, regionální rozvoj a cestovní ruch František Talíř (KDU-ČSL).
České regiony díky členství ČR v Evropské unii čerpají miliony korun z evropských fondů. Jak se daří Jihočeskému a Plzeňskému kraji fondy využívat například v oblasti přeshraniční spolupráce a jak se připravuje na nové dotační období 2021-2027?
V Česku ročně umírá přes 100 tisíc lidí, více než polovina z nich zemře v nemocnicích, zatímco necelých 30 procent doma či v zařízení sociálních služeb. Podle průzkumů si však téměř 80 procent Čechů přeje zemřít doma. Paliativní péče by to pacientům mohla umožnit, její dostupnost se zvyšuje i díky evropským fondům.
Romantické centrum Českého Krumlova získalo před 10 lety prostřednictvím evropských dotací nový kabát a otevřelo se tak místním, tuzemským i zahraničním návštěvníkům. Dominantou se stala revitalizace klášterního areálu.
Tematická koncentrace evropských fondů a nižší míra spolufinancování po roce 2020 se Jihočeskému kraji nezamlouvá. Potřebují totiž financovat dopravní infrastrukturu. Otázkou ale zůstává, zda je vhodné se nadále spoléhat na dotace z EU. Existují totiž i jiné formy podpory.
Zemědělství už není pouze odvětví, které produkuje potraviny a obdělává krajinu. Může totiž pomáhat znevýhodněným lidem.
