Šéfům států a vlád zemí EU se v noci na dnešek nepodařilo vyřešit složitou otázku nového obsazení klíčových funkcí v evropských institucích, v první řadě nového předsedy Evropské komise. Znovu se tak proto sejdou 30. června.
Podle Angely Merkelové není nutné najít shodu ohledně obsazení klíčových pozic v EU už dnes nebo zítra. Řešení se ovšem podle ní najde do ustavujícího zasedání nově zvoleného EP 2. července. Emmanuel Macron zdůraznil, že Francie bude hledat konstruktivní řešení.
Otázka, koho chtějí prezidenti a premiéři zemí EU jako nového předsedu Evropské komise, bude nejsledovanějším a nejspíš také nejkomplikovanějším bodem čtvrtečního a pátečního unijního summitu v Bruselu. Probírat se ovšem budou i klima, dezinformace nebo eurozóna.
Jednou ze základních neznámých ohledně budoucnosti Evropské unie je i její další rozšiřování na západní Balkán a přístup k tomuto regionu obecně. Výsledek evropských voleb zatím ovšem odpovědi nepřináší, spíše naopak.
EK dospěla k závěru, že Itálie kvůli svému rostoucímu dluhu porušuje fiskální pravidla EU. Tato situace je důvodem k zahájení disciplinárního řízení. Pokud členské státy EU v příštích dvou týdnech toto rozhodnutí podpoří, může EK následně doporučit zahájení procedury.
Auditoři Evropské komise jsou profesionální a pracují objektivně, uvedl dnes místopředseda EK Valdis Dombrovskis. Cílem auditů je podle něj ochrana finančních zájmů Unie a daňových poplatníků, včetně těch z České republiky.
Rozdílné pohledy Paříže a Berlína na postup při obsazování klíčové funkce v čele Evropské komise byly dnes patrné hned z prvních vystoupení vrcholných představitelů Francie a Německa před dnešní neformální večeří lídrů unijních zemí v Bruselu.
Středoevropské země seskupené v takzvané visegrádské čtyřce (V4) budou navrhovat na post předsedy Evropské komise jejího současného místopředsedu a nedávného kandidáta na slovenského prezidenta Maroše Šefčoviče. Napsaly to dnes Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na několik zdrojů z okolí premiéra Andreje Babiše (ANO) a z Evropské komise.
Volby do Evropského parlamentu změnily dlouholetý status quo celoevropské politiky. Důsledkem oslabení tradičních stran levého i pravého středu zjevně bude rozšíření proevropské koalice o dalšího partnera či více partnerů, a tedy i složitější vyvažování a hledání názorových průniků a koalic.
Země Visegrádské čtyřky jsou jednotné v otázce rozšíření Unie i NATO o západní Balkán, ačkoliv se celkový konsensus rozpadá v případě Kosova. Deklarace, které se zavazují k politice otevřených dveří, však nejsou následovány konkrétními a rozhodnými kroky.
Ve čtvrtek budou lídři členských států diskutovat v rumunském Sibiu o budoucích prioritách EU na následujících pět let. Mezi nimi by měla být ochrana vnějších hranic, reforma azylové politiky, zelená energie, klima, posílení měnové unie, rozšiřování nebo obměna unijních institucí.
Evropský parlament minulý týden posvětil dohodu institucí ohledně posílení pohraniční a pobřežní stráže EU. Agentura Frontex významně rozšíří své personální kapacity, bude to ale trvat déle, než plánovala Komise. Novinkou je pak i vytvoření velké informační biometrické databáze CIR.
Zástupci unijních států dnes na setkání Rady potvrdili mandát Evropské komise pro vyjednávání se Spojenými státy o odbourání překážek volného obchodu. Proti byla Francie, Belgie se zdržela.
Po dlouhých hodinách včerejšího jednání mezi lídry členských zemí EU je rozhodnuto. Británie má půl roku na vyřešení patové situace kolem svého vystoupení z Unie. Stav brexitové krize bude přezkoumán v červnu.
Maďarský premiér Vitkor Orbán ve své protiunijní rétorice přitvrzuje. Jeho spor s Evropskou unií vyústil v pozastavení členství jeho strany Fidesz z frakce Evropské lidové strany (ELS). Umírní Orbána frakce nebo by v tom mohla sehrát roli Visegrádská čtyřka, kterou přešlapy jejích jednotlivých členů do jisté míry poškozují?
Evropský plán na zdanění digitálních gigantů ztroskotal kvůli odporu některých členských států. Komise proto navrhuje, aby Rada EU rozhodovala o této oblasti kvalifikovanou většinou. Země V4 nový způsob hlasování odmítají a digitální společnosti chtějí místo toho danit po svém.
Patová situace v brexitu přetrvává, do nového termínu odchodu Británie z EU přitom zbývá jeden týden a Mayová žádá o další odklad. Kdo může za současnou situaci a jaká jsou možná východiska?
Britští poslanci schválili zákon o vyloučení brexitu bez dohody, vláda jedná s opozicí a EU stanovuje podmínky pro další případný odklad.
