Budoucím prezidentem Francie bude proevropský Macron, nebo euroskeptická Le Penová. Zatímco první kandidát navrhuje reformu eurozóny a blízkou spolupráci s Německem, pravicová politička chce z EU odejít, čímž může ohrozit i české hospodářství.
Podle analytiků mohou voliči v předčasných parlamentních volbách v Británii podpořit proevropské politiky. Vliv tohoto trendu však bude omezený, a nelze proto očekávat zformováni velké koalice, která by zmírnila brexit.
Německo má v současné Evropě velmi silnou pozici. Což je nebezpečné, protože pak i my musíme následovat německé sny, říká v rozhovoru pro polskou redakci EurActivu Mirek Topolánek, který volá po reformě EU.
Náš pravidelný přehled událostí dostal nový kabátek. Co se v uplynulém týdnu dělo v Evropě? Podívejte se na to očima sítě EurActivu, jejích partnerů a dalších médií.
Oslavy šedesátého výročí podpisu Římských smluv se nesly spíše v duchu obecných proklamací než konkrétních představ. To dokazuje i přijatá deklarace, ve které najdeme jen několik velmi obecných priorit pro nadcházející měsíce a roky.
Společná obranná a bezpečnostní politika začíná být jedním z nejdůležitějších témat evropské integrace. Již v červnu se unijní špičky sejdou na bezpečnostní konferenci v Praze, kde budou probírat budoucnost integrace právě v souvislosti s obranou. To je také oblast, ve které se může projevit tzv. vícerychlostní Evropa.
Summit EU zažil velké polské drama. Maďarská vláda zažila úlevu, protože Komise povolila výstavbu jaderné elektrárny Paks II. Co se ještě dělo v uplynulém týdnu?
V posledních dnech se spekulovalo o tom, že předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker bude podporovat myšlenku tzv. vícerychlostní Evropy. Podle nejnovějších informací to však vypadá, že se mu i nadále nejvíce zamlouvá možnost užší integrace a jednotnější Evropy. Na názoru Komise však v tomto ohledu nesejde. Poslední slovo totiž mají jednotlivé země, které o této otázce již intenzivně jednají.
… neboli také tabula rasa.
Nedůvěra v evropské instituce mezi obyvateli členských zemí narůstá. Evropská unie proto hledá cesty, jak to změnit. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přišel s pěti možnými scénáři, jak by Unie budoucnosti mohla vypadat. Narazil ale na kritiku ze strany europoslanců.
Bíla kniha k budoucnosti EU vypracovaná Jean-Claudem Junckerem a jeho týmem nabídla pět scénářů dalšího vývoje integračního projektu. Hned další den se setkali lídři Visegrádské skupiny a přednesli své požadavky k reformě EU. Ačkoli je Visegrád schopen napsat společný text, ze kterého jsou patrné zejména sdílené obavy, je důležité mít na paměti, že v rámci skupiny existují rozdílné pohledy na další vývoj EU.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker představil pět možných cest, kterými by se Evropská unie mohla v budoucnosti vydat. Lídři zemí V4 ve Varšavě tuto otázku také probírali. Zaměřili se však i na rozdílnou kvalitu potravin. Britská Dolní sněmovna se pak rozhodla vzdorovat premiérce Therese Mayové, čímž pravděpodobně oddálila počátek oficiálních jednání o vystoupení Británie z EU.
Evropskou unii čeká rozhodnutí, které ovlivní její další vývoj. Na výběr je hned pět možností, od omezení Unie na pouhý jednotný trh přes takzvanou vícerychlostní Evropu až po její federalizaci.
Podle ministra financí a místopředsedy vlády Andreje Babiše (ANO) je třeba přetvořit NATO z defenzivní aliance na ofenzivní. Pokud jde o přijímání migrantů, přednost bychom měli dávat Ukrajincům, kteří podle něj také utíkají před válkou. Babiš mluvil s polskou redakcí EurActivu.
Názor je reakcí na nedávno zveřejněný článek „Komise chce povinné minimální mzdy, sociální nerovnost v EU je prý…
Evropská komise navrhuje rozsáhlou reformu sociální politiky. Ekonomické rozdíly a rostoucí chudoba jsou podle eurokomisařů závažné problémy, se kterými musí EU bojovat. Jedním z kroků by podle předsedy Komise mělo být povinné zavádění minimálních mezd v zemích osmadvacítky.
Nová administrativa Donalda Trumpa může definitivně pohřbít transatlantickou obchodní dohodu TTIP. Ta byla těsně před podepsáním, teď je její budoucnost nejasná. Trump dává zároveň najevo, že Spojené státy nebudou za jeho vlády investovat do zajištění evropské obrany tolik jako dřívější američtí prezidenti. Čeští poslanci v Evropském parlamentu berou tyto vzkazy z Washingtonu vážně. Unie by přesto podle nich neměla panikařit a nenechat Trumpa, aby jí určoval priority i politiku.
Rok 2017 může být pro budoucnost Evropské unie klíčový. Evropské instituce nebudou řešit jen migrační krizi a boj s terorismem. Čelit musí taky řadě vnitřních konfliktů a bojů o moc. Už v polovině ledna volí Evropský parlament nového předsedu a obě hlavní frakce chtějí prosadit svého kandidáta.
