Video: Prohrává Evropa informační válku s Ruskem?
Na téma dezinformací diskutovali se studenty pražského Gymnázia nad Alejí europoslanec Jaromír Štětina (TOP 09) a politický geograf Michael Romancov.
Na téma dezinformací diskutovali se studenty pražského Gymnázia nad Alejí europoslanec Jaromír Štětina (TOP 09) a politický geograf Michael Romancov.
Výbor pro zahraniční věci Evropského parlamentu chce projednat návrh, který má výrazně omezit financování teroristických organizací ze zahraničních zdrojů. Cílí hlavně na konkrétní opatření proti praní špinavých peněz a lepší sdílení informací. Zastavení toku financí od zahraničních sponzorů může být klíčové i k poražení džihádistické organizace Islámský stát.
Evropská unie a šestice bývalých zemí Sovětského svazu chtějí posílit spolupráci v ekonomické oblasti. Jednaly o tom v pátek na summitu Východního partnerství v Bruselu. EU zároveň tlačí na Rusko, aby zajistilo územní celistvost postsovětských zemí.
Může Česko reálně ovlivnit přijímání evropských regulací? Nebo všechno rozhodnou velké členské země? Změní se pohled na Českou republiku, když bude mít trestně stíhaného premiéra? O těchto a dalších věcech jsme mluvili s Michaelem Gahlerem, německým lidoveckým europoslancem, který se dlouhodobě zabývá děním ve střední a východní Evropě.
V poslední době se čím dál více mluví o tzv. dezinformačních kampaních a lživé propagandě ze strany nejrůznějších internetových serverů i ze strany států, zejména pak Ruska. Není divu, sám ruský ministr obrany totiž prohlásil, že média se již stala novou zbraní. Evropská unie bere tuto hrozbu vážně již dva roky. A první úspěchy má za sebou i česká vláda.
Je velmi obtížné nalézt politické téma, které by jednotlivé státy Visegrádské skupiny rozdělovalo více než jejich pohled na Putinův režim. Zatímco Česká republika zvyšuje své úsilí v boji proti dezinformacím, Viktor Orbán oslavuje ruský vzor neliberální demokracie.
Americký viceprezident Mike Pence navštívil Brusel, Ázerbajdžán vydal zatykač na českého europoslance Štětinu a Komise analyzovala stav hospodářství v jednotlivých členských státech. Živo bylo i na domácí politické scéně. Co přesně se dělo tento týden? Přečtěte si náš souhrn.
Rusko nadále zůstává bezpečnostní hrozbou Evropy. V Evropském parlamentu na to upozornila ukrajinská ministryně pro Evropu a euroatlantickou integraci Ivana Klympuš Tsintsadzeová.
Německo chce prodlužovat kontroly na svých hranicích. Chce také po zahraničních řidičích, aby na jeho dálnicích platili mýto. Martin Schulz zase chce být německým kancléřem. V uplynulém týdne se ale věci děly i mimo Německo.
Nová administrativa Donalda Trumpa může definitivně pohřbít transatlantickou obchodní dohodu TTIP. Ta byla těsně před podepsáním, teď je její budoucnost nejasná. Trump dává zároveň najevo, že Spojené státy nebudou za jeho vlády investovat do zajištění evropské obrany tolik jako dřívější američtí prezidenti. Čeští poslanci v Evropském parlamentu berou tyto vzkazy z Washingtonu vážně. Unie by přesto podle nich neměla panikařit a nenechat Trumpa, aby jí určoval priority i politiku.
V čele EU stojí Donald Tusk, na druhé straně oceánu teď bude sedět Donald Trump. Jaká témata budou Američany a Evropany v budoucnu spojovat a rozdělovat?
Evropská unie chce zlepšit vztahy s Íránem. Vzájemná spolupráce může vést ke společnému řešení syrské krize.
Unie minulý týden přemýšlela, kam se vydá, aby svým občanům přinášela bezpečí a jistotu. Rusko svou jistotu má – parlamentní volby s přehledem vyhrálo Jednotné Rusko. Co dalšího se dělo v EU a jejím okolí?