EU se snaží namísto dosavadních arbitráží prosadit systém stálých investičních soudů. Přesvědčit o jeho výhodách zbytek světa ale není snadné. A nedávné rozhodnutí Soudního dvora EU učinilo vše ještě složitější.
Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.
Oblast Střední Asie má v dnešním světě velký význam. Ruské snahy o obnovení vlivu v post-sovětském prostoru a čínské plány na vybudování Nové hedvábné stezky budou bez spolupráce tohoto regionu neúspěšné. Důležitost této oblasti vnímá i EU. Třeba česká vláda zde brzo hodlá vyslat dvě podnikatelské mise.
Evropští politici očekávají podpis dohody o volném obchodu s Vietnamem ještě v tomto roce. Pro evropské i vietnamské podnikatele je to dobrá zpráva. Lidskoprávní aktivisté však mají jiný názor.
Pravidla globálního obchodu se mění a může za to především americká administrativa. Ze změny ale paradoxně těží i Evropa, která právě připravuje obchodní dohody například s Japonskem a Singapurem.
Dohoda o volném obchodu s jihoamerickým sdružením Mercosur, který tvoří Brazílie, Argentina, Paraguay a Uruguay, se blíží ke zdárnému konci. Její úspěšné vyjednání by předčila i nedávno uzavřenou dohodu s Japonskem. Jihoamerický blok chce však otevřít obchod i s Asií.
V Singapuru sídlí přes 10 tisíc evropských firem a vzájemné investice dosahují stovek miliard eur ročně. Stejně tak se jedná o člena rychle sílícího sdružení ASEAN. EU tak po Japonsku očekává další úspěch na poli společné obchodní politiky.
Trumpův exporadce Steve Bannon chce sjednotit pravicové a populistické strany v Evropské unii. Organizace s názvem The Movement by mohla ovlivnit už volby do Evropského parlamentu v roce 2019.
EU po pěti letech vyjednávání podepsala zatím nejrozsáhlejší bilaterální obchodní dohodu ve své historii. Pokrývá třetinu světového HDP a její součástí je i závazek k dodržování klimatické dohody. Politici a odborníci v ní ale vidí i boj proti americkému protekcionismu.
Spor uvnitř vládní konzervativní unie CDU/CSU je prozatím u konce. Rakousko zatím s podporou tranzitních center u svých hranic váhá. Čeští politici oceňují, že kompromisní dohoda odráží posun v postoji Německa k migrantům.
Aktuální je bavit se o tom, v jakém typu EU chceme být a zda se umíme najít v některém z modelů, které přicházejí v úvahu, ať je to tvrdé jádro EU, vícerychlostní unie, či model koncentrických kruhů, říká Jan Zahradil.
Americká cla na ocel a hliník by se českého průmyslu výrazně dotknout neměla. Panují ale obavy z přetížení evropského trhu levnou ocelí především z Číny, ale i z amerických cel na dovoz evropských automobilů. EU v obou případech chystá protiopatření.
Větší pomoc z evropských fondů mají dostávat regiony zatížené těžbou uhlí a těžkým průmyslem. Při rozdělování peněz se bude brát v úvahu třeba úroveň vzdělání. Hodnotit se ale budou i dopady klimatických změn nebo migrace.
S málem peněz lepší EU nevytvoříme, říkají řečtí politici. Němci zase žádají dodržování pravidel. Hlavními otázkami nového víceletého rozpočtu bude zalepení díry po brexitu a rovnováha mezi tradičními politikami a novými výzvami, jako je migrace.
Základní návrh dlouhodobého evropského rozpočtu po roce 2020 je na světě. Co Evropská komise navrhla a co na to říkají čeští politici?
Slovensko, Polsko a Maďarsko mají s Čínou podobné zkušenosti. Navzdory velkému důrazu na vzájemné obchodní vztahy zůstává obchodní bilance ve výrazné nerovnováze a významné čínské investice zatím nepřichází. Jak se země V4 staví k Číně politicky? A co má vlastně asijská velmoc za lubem?
Velké firmy jako je Facebook, Amazon či Google sídlí a také odvádějí daně v zemích EU, ve kterých panují příznivé daňové podmínky – například v Irsku. Unie to chce změnit a zavést jednotný systém danění. Korporace by tak platily daně nikoli pouze tam, kde sídlí, ale také tam, kde působí.
Obsazení pozice generálního sekretáře Evropské komise dosavadním šéfem Junckerova kabinetu Martinem „Šedou eminencí“ Selmayrem rozpoutalo v Bruselu bouři kritiky. Europoslanci v čele s frakcí ECR kvůli tomu v pondělí na plenárním zasedání interpelovali Komisi.
