Na pravidlech založený systém mezinárodního obchodu je pod čím dál větším tlakem a světoví hráči se nedokážou na žádných zásadních reformách dohodnout. Tak by se dala shrnout nedávná konference Světové obchodní organizace v Abú Dhabí.
Frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), do níž spadá i česká ODS, hlásí novou „akvizici“. Připojil se k ní europoslanec z krajně pravicové francouzské strany Reconquête (v překladu Znovudobytí) Nicolas Bay.
Přestože se EU dokázala dohodnout na volném obchodu s Novým Zélandem, v poslední době to jinak žádná sláva není. Nedaří se posunout jednání s USA, Čínou, Austrálií ani jihoamerickým Mercosurem. Můžou za to covid, geopolitika i evropské ideály.
Ochrana svobodného mediálního prostředí byla pro EU dříve tabu, teď se přístup mění. Evropský parlament minulý týden schválil první nařízení o svobodě médií. To mimo jiné říká, že v evropských státech nebudou moct média vlastnit vysoce postavení politikové.
Evropa je závislá na dovozu surovin z Číny a spolu se zelenou transformací se problém stupňuje. Podle expertů může Čína svého postavení využít a vyvinout na Evropu tlak, až bude chtít dosáhnout nějakých svých politických či ekonomických cílů.
Dlouholetý europoslanec Jan Zahradil nebude příští rok obhajovat mandát. Zůstane členem ODS, politickou dráhu chce ale později ukončit na domácí scéně. Řekl to na dnešní tiskové konferenci v Praze.
Do evropských voleb zbývá zhruba rok a politické strany začínají řešit případnou podobu jejich kandidatury. Jak to vypadá s ODS? O tom a o unijním přístupu k Číně mluví v podcastu český europoslanec Jan Zahradil (ODS, ECR).
Pandemie covid-19 a narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců, ruská agrese na Ukrajině a změna geopolitické situace. Faktory, které neprospívají mezinárodnímu obchodu. Akcelerovat obchodní dohody je přitom jednou z českých předsednických priorit.
Změny v hlasování? Konec veta? Otevření zakládajících smluv? Přeskupení pravomocí? Na evropské i národní úrovni se otevírá složitá a komplikovaná debata o fungování Evropské unie.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve Štrasburku pronesla svůj výroční Projev o stavu Unie. Téměř celý ho věnovala válce na Ukrajině a dopady, které má na Unii. Což umocnilo fakt, že projevu osobně naslouchala ukrajinská první dáma.
Region Indo-Pacifiku významně ekonomicky a demograficky roste, proto je v hledáčku EU, která chce se zeměmi v regionu posílit strategickou spolupráci.
Pokud chceme s někým obchodovat a uzavírat dohody, musíme respektovat místní specifika. Evropa se nemůže stavět do pozice patrona či učitele a nařizovat ostatním zemím, co mají či nemají dělat, říká Jan Zahradil v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Jedním z hlavních přínosů EU je její společná obchodní politika. Jaké dopady na ni mají pandemie a válka na Ukrajině? Máme obchodovat s nedemokratickými režimy? A jakou roli v rozvoji obchodních vztahů může sehrát české předsednictví? Sledujte diskusi serveru EURACTIV.cz.
Evropská obchodní politika čelí v posledních letech řadě překážek včetně pandemie a ekonomického nacionalismu. Objevují se i hlasy, že za malým pokrokem stojí přísné „neobchodní“ podmínky, které EU po svých partnerech vyžaduje.
Ani téměř rok po opuštění jednotného trhu a celní unie, a téměř dva roky po formálním ukončení členství v Evropské unii, nejsou unijní vztahy se Spojeným královstvím v rovnováze. Ba naopak.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Smíšené ohlasy vyvolala u poslanců Evropského parlamentu dnešní zpráva o stavu Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v něm podle řady zákonodárců správně pojmenovala současné výzvy bloku, u některých však nenavrhla účinné řešení.
V roce 2019 usedla na pět let do Evropského parlamentu nově složená jednadvacítka českých europoslanců a europoslankyň. Přinášíme stručné shrnutí jejich dosavadní práce a témat, kterým se věnují.
