Španělsko žádá zbrojní embargo na Izrael, Česko volá po dialogu
Evropská unie má vést s Izraelem otevřený dialog a bavit se s ním o všech otázkách, tedy i o lidských právech, řekl dnes v Bruselu český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Evropská unie má vést s Izraelem otevřený dialog a bavit se s ním o všech otázkách, tedy i o lidských právech, řekl dnes v Bruselu český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Mezi hlavní nynější úkoly Evropy patří obrana její bezpečnosti, oživení její konkurenceschopnosti a nové vymezení její globální role. V projevu na konferenci Evropa jako úkol, která dnes pokračuje v Černínském paláci, to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
Francouzský eurokomisař Stéphane Séjourné zaslal do Česka dopis, ve kterém vyzývá zemi k přehodnocení kontraktu s jihokorejskou KHNP na výstavbu nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany.
Ukrajina a téměř 20 evropských ministrů zahraničí dnes ve Lvově podpořili vznik speciálního tribunálu, který by měl ruského prezidenta Vladimira Putina a další ruské lídry pohnat k zodpovědnosti za vojenskou agresi proti Ukrajině.
Generální prokuratura Ukrajiny eviduje více než 159 tisíc případů údajných ruských válečných zločinů. Na jejich vyšetřování se podílí také Polsko, Česká republika a Slovensko. Ve všech třech zemích je však veřejná debata o těchto zločinech spíše v pozadí.
Členské státy EU se snaží najít způsob, jak zajistit prodloužení unijních sankcí v případě maďarského veta. Hospodářské sankce v jednotlivých balíčcích i sankce proti ruským a běloruským občanům se totiž musí prodlužovat každých šest měsíců.
Česko ve sporu s Evropskou komisí o správnosti postupu celníků získalo zpět 60,4 milionu korun. Ve středu o tom rozhodl Soudní dvůr EU, který potvrdil, že čeští celníci v roce 2011 postupovali správně při vyměřování cla při dovozu z Asie.
Česká republika se v Bruselu snaží získat podporu pro pokračování stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), jejíž financování chce vláda USA ukončit. Českou iniciativu už podpořilo sedm zemí, uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.
Je smutné slyšet, že Spojené státy chtějí ukončit financování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL), uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas. EU se nyní podle ní musí zaměřit na to, co může v tomto ohledu udělat.
Americký prezident Donald Trump v pondělí podle tisku nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině. Učinil tak po páteční roztržce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně Bílého domu.
Za loňský rok darovalo Česko Ukrajině víc než 1,5 milionu kusů munice, Češi poslali desítky milionů do sbírek a 147 milionů šlo ze státního rozpočtu na pomoc ukrajinským uprchlíkům. Na podzim však může masivní podpora Ukrajiny oslabit.
Česká republika připravila tzv. non-paper k tomu, co je potřeba udělat, aby se Ukrajina a Moldavsko mohly postupně začlenit do evropského vnitřního trhu. Zaměřuje se na konkrétní návrhy v energetice, zemědělství nebo v telekomunikacích.
Už tento čtvrtek se v Bruselu země Evropské unie setkají na posledním summitu Evropské rady v tomto roce, který bude zároveň úplně první pro nového předsedu rady Costu. Jednání členských zemí bude navazovat na středeční summit zemí EU-Západní Balkán.
Členské státy EU dnes schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku. Balíček obsahuje mimo jiné omezení pro 54 osob a 30 právnických subjektů, které se podílejí na ruské agresi. Opatření jsou například zaměřena proti takzvané ruské stínové flotile.
Odcházející šéf unijní diplomacie Josep Borrell navrhl přerušit politický dialog s Izraelem, u ministrů zahraničí ale narazil. V Bruselu přišla řeč i na Donalda Trumpa, Afriku, Gruzii nebo na to, kam až mohou dostřelit ukrajinské rakety.
Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) vyjádřil plnou podporu severomakedonské vládě ve snaze posunout jednání o vstupu do Evropské unie. Po setkání s ministrem zahraničí Severní Makedonie Timčem Mucunským v Praze uvedl, že proces bude ale vyžadovat od balkánské země hodně práce.
Evropská unie zavádí sankce na sedm osob a sedm subjektů v souvislosti s íránskou dodávkou balistických raket a bezpilotních letounů Rusku. Informovala o tom dnes Rada EU.
Ministři zahraničních věcí se ve čtvrtek (29. srpna) setkali v Bruselu na neformálním jednání, tzv. gymnichu. Schůzka se měla původně odehrát v Budapešti, vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Josep Borrel ji ale jako „trest“ za Orbánovy proruské kroky přesunul do unijního hlavního města.