Evropa musí posílit energetickou bezpečnost, zvýšit soukromé investice a odstranit překážky na jednotném trhu, říká v rozhovoru pro Update EU Debora Revoltella, hlavní ekonomka Evropské investiční banky.
Evropská komise dnes přijala komplexní strategii s cílem posílit podporu východních regionů Evropské unie sousedících s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou. Ukázal to dokument, který evropská exekutiva po svém pravidelném zasedání v Bruselu zveřejnila na svém webu.
Pokud jde o větrné elektrárny, Česká republika má do roku 2030 velké ambice. Tempo výstavby je ale…
Evropská komise dnes zveřejnila balíček sedmi návrhů, které doplňují již v červenci navržený dlouhodobý rozpočet EU na roky 2028 až 2034. Návrhy se týkají oblasti jednotného trhu a cel, spravedlnosti, výzkumného a vzdělávacího programu Euratom.
Evropská komise dnes na konferenci v Římě oznámila finanční podporu Ukrajině ve výši 2,3 miliardy eur (57 miliardy Kč) na obnovu země po škodách způsobených ruskou invazí.
Evropané sice mají dobré nápady, když na nich ale chtějí vydělat a vybudovat velké a úspěšné firmy, naráží na bariéry – málo peněz a hodně pravidel. Možná ale svítá na lepší časy.
Evropa se potřebuje naučit využívat sílu soukromých investic, posun ale přichází příliš pomalu. Řešení podle Enrica Letty? Sebrat téma expertům na ministerstvech financí a udělat z něj otázku života a smrti celé evropské ekonomiky.
Česká republika za 20 let členství v EU získala z unie o bilion korun více, než do ní odvedla. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě o čerpání peněz z EU, EU Report 2024.
Na zaplacení plánovaných investic si Brno v příštích letech půjčí až 8,8 miliardy korun. V současnosti město připravuje podklady k úvěrové dokumentaci s Evropskou investiční bankou (EIB).
Evropané neumí využít sílu peněz na svých účtech, v cestě mají byrokratické i mentální bariéry. Nakopnout evropskou ekonomiku má unie kapitálových trhů, která je teď o kousek blíž. Zpozornět by měly české firmy s ambicemi najít zahraniční investory.
Pro větší konkurenceschopnost Evropské unie je nutné podpořit dekarbonizaci průmyslu, inovace, dovednosti pracovních sil a rovněž je…
Konkurenceschopnost se stala klíčovým tématem, které společně s bezpečností Evropy vystřídalo na první příčce žebříčku priorit klimatické ambice.
Náklady na poválečnou obnovu Ukrajiny pro následujících deset let vzrostly za rok téměř o pětinu na 452,8 miliardy eur (přes 11,4 bilionu korun). Vyplývá to ze společného odhadu ukrajinské vlády a světových institucí, o němž dnes informovala Evropská komise.
Evropská obranná agentura (EDA) by se měla v současné situaci transformovat, ale bude potřebovat více financí, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz její šéf Jiří Šedivý. Příští Evropská komise by podle něj měla mít komisaře pro obranu.
Evropský průmysl se neobejde bez polovodičů, teď je však závislý na těch z Asie. EU chce proto přilákat investice do vlastních výrobních kapacit, čehož by mohla využít i Česká republika.
V polovině listopadu podepsala česká strana s Evropskou investiční bankou (EIB) memorandum o podpoře výstavby a modernizace české železnice. „Ve střední Evropě je Česko vůbec nejdál v přípravě plánu přechodu na udržitelné zdroje,“ říká Lilyana Pavlova v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Pacienti se vzácnými nemocemi nemají lehký osud, a to i kvůli tomu, že vyvinout pro ně životně důležité léky je extrémně náročné a finančně riskantní. Zásadní je proto vytvořit v Evropě takové podmínky, aby sem investoři chtěli přijít.
Česko v nadcházejících šesti letech dosáhne na půl bilionu korun z tzv. kohezních fondů. Peníze poputují zejména do regionů – na budování infrastruktury anebo řešení sociálních otázek. K těm se nyní nutně patří i ukrajinští uprchlíci.
