Turista si zlomí nohu na české straně Krkonoš. Nejbližší nemocnice je pár kilometrů za hranicí v Polsku, ale záchranka ho tam odvézt nemůže. Místo toho jej čeká cesta do vzdálenější české nemocnice. Evropské regiony nyní volají po změně.
Jde nám o to, aby adaptační opatření nevytvářela další emise. Vždy proto hledáme řešení v souladu s přírodou, říká o projektech dolnorakouské agentury Tino Blondiau, tamní odborník na oblast klimatu. Češi jsou podle něj úspěšní například v obnově říčních koryt.
Česko-německý projekt chce splatit dluh, který má ochrana přírody vůči ptákům a netopýrům. Jejich migrační trasy totiž naráží na překážky vybudované člověkem, což končí smrtí častěji, než by muselo. Pomoct mají chytřejší plánování staveb i speciální ochranné stěny.
Více lidí než před covidem‑19. Tak by se daly slovy stručně popsat statistiky, které v rámci cestovního ruchu sleduje Olomoucký kraj. Pandemickou krizi, kdy byl sektor jedním z nejohroženějších, se tedy překonat podařilo.
Budou tomu tři roky, co Spojené království a s ním i Severní Irsko vystoupily z Evropské unie. I přesto tam ale dnes putují peníze z evropských kohezních fondů.
Ústecký kraj vyhlíží konec uhlí, podobně jako jeho soused – Sasko. V jakých oblastech se může region u „zkušenějšího“ německého partnera inspirovat? Podle Ivy Dvořákové (ODS), radní kraje, například v komunitní energetice.
Od letoška má Ústecký kraj k dispozici další finanční prostředky z programu evropské regionální spolupráce Interreg. Čerpat je může ve spolupráci s přeshraničními partnery.
Mohou euroregiony a přeshraniční spolupráce vedle tradiční podpory turismu či kultury pomoci i s výzvami dneška, jako je ozelenění ekonomiky? V rozhovoru pro EURACTIV.cz odpovídá Rüdiger Kubsch, jednatel Euroregionu Labe na saské straně.
Česko s německým Saskem spojuje minulost založená na uhelném průmyslu. Nyní regiony hledají nová odvětví, která by v nich mohla zakořenit místo dlouhé těžařské tradice. Vyvarovat se přitom chtějí přechodu z jednoho průmyslového odvětví do dalšího. Pomoci by jim mohly hotspoty pro vědu a výzkum.
Přeshraniční programy Interreg pomáhají nastartovat spolupráci mezi Čechy a jejich sousedy ze Slovenska, Polska, Rakouska i Německa. Financují se z nich důležité společné projekty, na které jinde nezbydou peníze.
Dolní oblast Vítkovice se od počátku plánovala tak, aby se sem lidé vraceli opakovaně, i díky tomu je to nejnavštěvovanější místo v kraji, říká jednatel společnosti Moravian-Silesian Tourism Petr Koudela. Počáteční „punk“ areálu musely postupně doplnit další služby.
Moravskoslezský kraj sousedí s polským Opolským a Slezským vojvodstvím. Hranice, která je dělí, ale díky schengeskému prostoru jako by vůbec neexistovala.
Přestože přeshraniční program Interreg nelze přímo využít na energetickou transformaci Polska a Česka, projekty musí být ekologické a využívat obnovitelné zdroje. To celé věci pomáhá, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Bogdan Kašperek, který řídí polskou část Euroregionu Těšínské Slezsko.
Jedno Slezsko – dvě země. Právě tak se profiluje Euroregion Silesia, který se rozkládá na severu Moravskoslezského kraje. V regionu v rámci přeshraniční spolupráce s polskými partnery vzniká řada projektů, z kdysi „černého regionu“ se tak stává turisticky vyhledávaná oblast.
Evropská unie posílá státům peníze na podporu přeshraniční spolupráce. Zatímco dříve se žádosti o dotace vyřizovaly na papíře, nově už bude možné je zpracovávat elektronicky, konstatuje Jana Smutná.
Zrekonstruované vinné sklepy, nové stezky pro pěší a opravený vinohradnický dům. To všechno bude patřit mezi nová turistická lákadla česko-slovenského příhraničí.
Jak se daří Jihomoravskému kraji rozvíjet přeshraniční spolupráci se sousedním Slovenskem? Jaké projekty podpořené z evropských fondů se v regionu rozvíjí a jak se osvědčila přeshraniční spolupráce v oblasti cestovního ruchu?
Přestože jsou Češi a Slováci „sousedé bez hranic“, evropské finanční prostředky na přeshraniční spolupráci se jim velmi hodí. Právě díky nim se rozvíjí zázemí kolem Baťova kanálu, cyklotrasy nebo vinařská kultura.
