Od vypuknutí ruské agrese na Ukrajině před třemi lety přišly do České republiky statisíce ukrajinských uprchlíků. Pracovní trh se bez nich už neobejde, problém ale zůstává hlavně jazyková bariéra.
Ministerstvo práce se při předsednictví EU zaměří na zvládání uprchlické vlny v Evropě, opatření pro domácnosti a firmy kvůli rostoucím cenám energií či stanovení podmínek práce přes platformy. Věnovat se chce i rovnému odměňování žen.
Pomoc z evropských peněz se musí zaměřit na ohniska chudoby a nezaměstnanosti. Nesmí vznikat ghetta, říká evropská komisařka Corina Cretuová, která má na starost fondy EU.
Přestože současná kancléřka Merkelová směřuje ke svému čtvrtému vítězství v německých volbách, Češi by podle průzkumu raději volili bývalého předsedu Evropského parlamentu Schulze. Ke sporným tématům obou zemí patří zejména migrace, sankce vůči Rusku nebo budoucnost evropské integrace.
Teroristé nahradili střelné zbraně dodávkami a vlastnoručně vyrobenými výbušninami. Podle protiteroristického koordinátora EU to lze považovat za důkaz pokroku v boji s nebezpečnými atentátníky.
Jak se státy Visegrádské skupiny dívají na aktuální evropské otázky? Co mají společného a v čem se rozcházejí? Podívejte se na přehledy, které jsme vytvořili ve spolupráci s kolegy z ostatních visegrádských zemí.
Ze Sýrie přes přijímací a integrační střediska až do nového domova v Praze. I tak může vypadat příběh uprchlíků. Život Arabů v Čechách však může mít i své stinné stránky. Stále častěji se setkávají s nenávistí.
Země Visegrádské skupiny nesouhlasí s povinnými kvótami. Co dalšího je v debatě o migraci spojuje a kde se jejich názory rozcházejí?
Už druhým rokem členské státy EU obdržely více než milion žádostí o azyl. Česká republika nárůst nepocítila, v integraci je přitom úspěšná.
V mnoha zemích zejména v Evropě se imigrace stále více prezentuje jako bezpečnostní problém. Politici hlavního proudu podléhají tlaku populistů šířících strach a volají po přísnějších omezeních, přičemž některé země neskrývaně opovrhují vlastními právními závazky a morální zodpovědností poskytnout ochranu lidem prchajícím před konflikty, píše v komentáři zvláštní zmocněnec OSN pro migraci Peter Sutherland.
KOMENTÁŘ Evropská veřejnost bývá v šoku vždy, když se dozví, že pachateli teroristického útoku na evropském kontinentě nejsou osoby, které by byly do Evropy vyslány z Blízkého východu nebo severní Afriky, ale jedná se o Araby, kteří jsou v Evropě dlouhodobě usazení nebo jsou dokonce potomky naturalizovaných imigrantů.
„Referendum má podle britského práva pouze poradní povahu, takže čistě teoreticky by se jím britská vláda nemusela řídit,“ uvedl v rozhovoru pro EurActiv český europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL), který v Evropském parlamentu vede výbor pro právní záležitosti JURI. V interview jsme hovořili o tom, co EU a Velkou Británii čeká v případě tzv. brexitu a také tehdy, pokud by Britové v dnešním hlasování členství země v EU podpořili.
Česká vláda nesmí zaspat a měla by se na případný brexit, tedy odchod Velké Británie z EU, připravit. Podle českého europoslance Jana Zahradila (ODS) je to příležitost, jak si říct například o výjimku ze společné měny euro nebo azylové a migrační politiky EU. „Pokud by se k tomu přidaly i další země visegrádské čtyřky, tak by se šance na úspěch zvedly,“ uvedl v rozhovoru pro EurActiv.
Česká republika by měla volit obezřetný přístup v poskytování azylu uprchlíkům a udělovat trvalý pobyt či státní občanství pouze těm, kteří prokážou, že jsou skutečně součástí české společnosti. V rozhovoru pro EurActiv to říká europoslanec a první místopředseda ODS Jan Zahradil (ECR).
Autor se ohlíží za padesátiletou minulostí procesu evropské integrace. Čeho Evropa od té doby dosáhla?
