Volby do Evropského parlamentu se blíží, voliči z celé EU půjdou k urnám již na jaře 2024. Podle bývalého slovenského premiéra Mikuláše Dzurindy u nich budou rezonovat témata bezpečnosti a energetické a hospodářské krize.
Konec českého předsednictví v Radě Evropské unie se nezvratně blíží ke konci. Je tak na čase, aby se Česko zamyslelo nejen nad svým dalším směřováním v rámci EU, ale také nad otázkou, jak nejlépe využít nově nabyté kontakty a zkušenosti z předsednictví.
Jak v průběhu pandemie obstála ČR jako právní stát? Jen od letošního dubna bylo za nezákonné prohlášeno 39 opatření. Kterých chyb se stát dopustil a jak se jich do budoucna vyvarovat?
Situace na poli ochrany právního státu v EU se vyostřuje. Polsko neuposlechlo předběžné opatření unijního soudu, tamní ústavní tribunál také zpochybnil nadřazenost unijního práva. Do středu pozornosti se tak dostala otázka, jaký má princip právního státu pro EU význam.
Jaký význam má pro fungování Evropské unie zásada právního státu? Proč se nedaří dlouhodobě řešit spory ohledně vlády práva s Polskem a Maďarskem? A jak si stojí právní stát v Česku po pandemii covid-19?
Stav právního státu v České republice je vlastně dobrý, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jiří Přibáň. Zároveň však dodává, že problém nastává vždy, když po volbách získá moc strana, která je buď zkorumpovaná, nebo populistická.
Jak bude vypadat budoucí český energetický mix? Budou se po českých silnicích prohánět vodíkové automobily? A jak důležitou roli můžou hrát v budoucnu malé jaderné reaktory?
Česká republika má vhodné podmínky pro výstavbu malých modulárních reaktorů, jestli na nich však založí budoucnost své jaderné energetiky zatím není jasné. Jisté nicméně je, že se Česko bez dalšího rozvoje jádra a nových projektů neobejde.
Éra spalovacích motorů se blíží ke konci. K jejich zákazu přistupují nejenom progresivní evropská města, ale i celé státy. Na konec dieselových a benzinových aut se připravuje i Česká republika, kterou čekají masivní investice do elektrifikace dopravy.
EU se zavázala k tomu, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 55 procent. Pokud chce takového cíle dosáhnout, bude muset dekarbonizovat ekonomiku. Experti upozorňují, že taková změna může posílit závislost Evropy na dodávkách energie z Ruska.
