Evropská komise srazila dovozní cla na hnojiva, aby ulevila zemědělcům před jarní sezónou a zároveň spustila provizorní aplikaci obchodní dohody s Mercosurem, na které se pracovalo čtvrt století. Více se dozvíte v newsletteru Agri update.
Zemědělci a potravináři upozorňují, že dekarbonizace sektoru musí být ekonomicky udržitelná, administrativně zvládnutelná a férová vůči globální konkurenci – a že současný systém podpory prostřednictvím společné zemědělské politiky EU není dostatečný.
EU schválila nová cla na zbývající zemědělské produkty a některá hnojiva z Ruska a Běloruska, na které se dosud nevztahovala dodatečná cla. Cílem je snížit závislost EU a také ruské příjmy z vývozu, a tím omezit schopnost Moskvy financovat válku.
Unijní cla na některá dusíkatá hnojiva z Ruska a Běloruska se během tří let zvýší z 6,5 procenta na částku odpovídající přibližně 100 procentům, což je úroveň, která fakticky zastaví obchod.
EU je i nadále silně závislá na dovozu krmiv a hnojiv ze zemí mimo blok, zdůraznila nedávná studie, kterou nechal vypracovat zemědělský výbor Evropského parlamentu (AGRI).
Statistiky prozatím evidují 40 tisíc ovcí, 92 tisíc kusů dobytka, 258 tisíc prasat a 5,7 milionu drůbeže. Právě tolik zvířat bylo zabito na Ukrajině od počátku války – nikoliv však kvůli produkci masa. Ruské rakety a bomby totiž dopadají nejen na ukrajinská města, ale i na vesnice a místní farmy.
Evropská komise schválila Polsku plán pomoci zemědělcům za 836 milionů eur na snížení dopadů vysokých cen hnojiv. Podle komisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského přijala EK polský plán bezodkladně.
K dosažení uhlíkově neutrální ekonomiky do poloviny století budou muset přispět všechny ekonomické sektory, kromě energetiky a těžkého průmyslu také zemědělství, které odpovídá za zhruba desetinu celkových emisí v EU. Agrární sektor tak čeká náročná proměna.
Od roku 2022 nebude možné na evropském trhu prodávat hnojiva s vysokým obsahem kadmia a dalších nebezpečných kovů, které představují riziko pro zdraví lidí i zvířat, a znečišťují životní prostředí. Předpokládá to nové nařízení EU, o jehož obsahu se na evropské úrovni debatuje už 10 let.
Evropská komise chce chránit životní prostředí a zdraví lidí a zvířat omezováním kadmia v hnojivech. Evropský parlament ji v tom podporuje, některé členské státy však chtějí navržená opatření zmírnit.
Karcinogenní kadmium se z hnojiv dostává do potravin a následně také do lidského těla. „Volba je jednoduchá – buď kadmium odstraníme z hnojiv, nebo ho sníme a ono se nám uloží v těle,“ říká europoslanec Pavel Poc.
