Na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968 dnes vzpomíná celá Evropa. Připomínky nešťastné etapy české a slovenské historie doslova zaplavily sociální sítě.
Migrační krize, která Evropu zasáhla před třemi lety, se už podle Bruselu nesmí opakovat. Evropská komise proto plánuje ztrojnásobit investice na zabezpečení vnějších hranic Unie.
Facebook slibuje, že zneužívání dat už žádné volby neovlivní. Ze sítě kvůli tomu odstranil desetitisíce falešných účtů a zaměřuje se na „fake news“. Chce také do konce roku zdvojnásobit počty lidí, kteří pracují na zabezpečení sítě.
Evropské volby se konají až za rok, průzkumy ale naznačují, že příštím předsedou Evropské komise by se mohl stát Michel Barnier, který je nyní vyjednavačem EU pro brexit.
Čas na jednání o brexitu se neúprosně krátí a tak je potřeba nahradit slova konkrétními činy, vzkázal dnes Juncker Mayové. Komplikace představuje zejména budoucnost hranic mezi Irskem a Severním Irskem. Naopak otázka práv občanů po brexitu by mohla být brzy vyřešena.
Od března 2019 čeká Velkou Británii přechodné období, kdy bude stát mimo EU, ale bude muset respektovat její předpisy. Občané zemí EU, kteří do Británie přijdou v tomto období, už by neměli mít stejná práva jako ti, kdo se v zemi usadí před brexitem. Chce to premiérka Mayová, ale Unie to odmítá.
„Naše srdce jsou vám stále otevřena.“ Tak zní vzkaz předsedy Evropské rady Donalda Tuska směrem k Britům, kteří se rozhodli opustit EU. Brexit už ale oficiálně běží, a pokud by Británie změnila svůj názor, musela by se s tím zřejmě obrátit na Soudní dvůr EU.
Jednotlivé strany si musí zodpovědět otázku, zda chtějí hrát s panem Okamurou jeho hru. Občanští demokraté to dělat nebudou, říká europoslanec a prezident Aliance konzervativců a reformistů v Evropě Jan Zahradil (ODS). Co očekává od Andreje Babiše a jak se dívá na prezidentskou kandidaturu Mirka Topolánka?
Pokud hnutí ANO sestaví novou vládu, v Evropě bude o Česku více slyšet. ČR navíc připraví konkrétní návrhy, jak EU reformovat. Andrej Babiš to prohlásil po setkání s Guyem Verhofstadtem, hlasitým zastáncem federalizace EU.
Britská premiérka Theresa Mayová aktivovala článek 50 Smlouvy o Evropské unii. Na jeho základě spustil Londýn proces tzv. brexitu. Ať již se britská vláda s Bruselem dohodne na jeho podmínkách či ne, opustí Spojené království EU do dvou let. Co Brity k tomuto rozhodnutí vedlo a za jakých podmínek bude brexit probíhat? Přečtěte si podrobné otázky a odpovědi na toto téma.
Prezidenti a premiéři zemí EU mají dnes v Římě podepsat deklaraci o budoucím směřování EU. Podle předsedy české vlády Bohuslava Sobotky půjde spíše o obecný dokument. Je ale jasné, že v některých otázkách mezi státy není shoda. Některé země západní Evropy podporují model vícerychlostní integrace, který se nelíbí Česku ani zbytku Visegrádské čtyřky.
Lídři Evropské unie v těchto dnech v Římě diskutují o možnostech vývoje evropské integrace. Jaký scénář má největší šanci?
Nedůvěra v evropské instituce mezi obyvateli členských zemí narůstá. Evropská unie proto hledá cesty, jak to změnit. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přišel s pěti možnými scénáři, jak by Unie budoucnosti mohla vypadat. Narazil ale na kritiku ze strany europoslanců.
Evropskou unii čeká rozhodnutí, které ovlivní její další vývoj. Na výběr je hned pět možností, od omezení Unie na pouhý jednotný trh přes takzvanou vícerychlostní Evropu až po její federalizaci.
Podle ministra financí a místopředsedy vlády Andreje Babiše (ANO) je třeba přetvořit NATO z defenzivní aliance na ofenzivní. Pokud jde o přijímání migrantů, přednost bychom měli dávat Ukrajincům, kteří podle něj také utíkají před válkou. Babiš mluvil s polskou redakcí EurActivu.
USA mají nového prezidenta, Evropský parlament nového předsedu. Česko má starý přístup ke klimatické politice. Co dalšího přinesl končící týden?
Politické síly v Evropském parlamentu se přeskupily. V úterý jeho poslanci zvolili za nového předsedu Antonia Tajaniho, italského lidovce a někdejšího mluvčího bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho. Tajaniho zvolení ale doprovázela úporná vyjednávání a nově uzavírané dohody mezi jednotlivými politickými frakcemi. Kvůli nim se nakonec definitivně rozpadla takzvaná velká koalice lidovců a sociálních demokratů.
Rok 2017 může být pro budoucnost Evropské unie klíčový. Evropské instituce nebudou řešit jen migrační krizi a boj s terorismem. Čelit musí taky řadě vnitřních konfliktů a bojů o moc. Už v polovině ledna volí Evropský parlament nového předsedu a obě hlavní frakce chtějí prosadit svého kandidáta.
