Evropská unie zahání sama sebe do kouta, když se snaží soupeřit se Spojenými státy v podpoře vlastního zeleného průmyslu. Najít jiné životaschopné řešení, které bude vyhovovat i zemím jako Česko, ale představuje tvrdý oříšek.
Konference o budoucnosti Evropy měla do evropské legislativy promítnout požadavky obyčejných lidí. Čeští účastníci tohoto rok trvajícího cvičení, ve kterém formulovali svá doporučení pro instituce EU, ale nejsou spokojeni s tím, jak politici se závěry konference nakládají.
Europoslance pobouřila zpráva, že Evropská komise dala zelenou polskému plánu obnovy, kterým se Polsko o krok přiblížilo k více než 35 miliardám eur z evropského rozpočtu na pokrizové oživení. Někteří členové Evropského parlamentu proto pohrozili unijní exekutivě odvoláním.
Rok trvající Konference o budoucnosti Evropy přinesla řadu návrhů, jak proměnit EU. Některé z nich, jako například dát Unii více pravomocí ve zdravotní politice, vyžadují reformu Smluv. K té tento týden vyzvali i europoslanci. Osud reformy ale není vůbec jistý.
Komise sklízí kritiku za to, že dosud nepoužila nový nástroj na ochranu rozpočtu EU a právního státu. Europoslanci volají po tom, aby Komise právní stát ve světle války na Ukrajině neignorovala. Načasování komplikují také nadcházející maďarské parlamentní volby.
Do mrazivé Varšavy se sjely téměř dvě stovky unijních občanů, aby pokračovaly v historicky novém úkolu. Evropané zde představili svá finální doporučení k tomu, jak by měla v budoucnu evropská integrace vypadat. Věří, že budou jejich podněty vyslyšeny?
Konference o budoucnosti Evropy je v plném proudu. Osm stovek Evropanů už začalo diskutovat o tom, jakou budoucnost si pro evropskou sedmadvacítku představují. Část z nich již své představy řešila také s politiky.
Celoevropská debata o budoucnosti Evropské unie se po ročním odkladu již brzy dočká svého oficiálního zahájení. Konference, na které mají Evropané o budoucí podobě sedmadvacetičlenného bloku diskutovat, formálně odstartuje už v květnu a přípravy vrcholí.
Po dlouhých sporech o její vedení a podobu se instituce Evropské unie shodly na podobě Konference o budoucnosti Evropy, tedy veřejné debaty, která má spoluurčit budoucí směřování evropského bloku.
Na vyjednání dohody EU s Británií zbývají poslední hodiny, její osud je však stále nejistý. Obě strany se nadále liší zejména v oblasti rovných pravidel hospodářské soutěže a rybolovných práv. Do konce přechodného období zbývá 14 dní.
Z řad europoslanců zaznívá kritika slov o vítězství v amerických volbách současného prezidenta Trumpa i slovinského premiéra Janši, který Trumpovi pogratuloval. Jaké jsou reakce představitelů Evropské unie a evropských politiků na napínavý volební vývoj?
Koronavirová krize upozadila konferenci o budoucnosti Evropy, která má zodpovědět otázku, kam má integrace v následujících letech směřovat. Instituce však o její podobě jednat nepřestaly a podle některých politiků je téměř připravena.
V květnu měla začít Konference o budoucnosti Evropy. Poté co svět zasáhla koronavirová pandemie, bylo ale konání široké diskusní platformy, ze které by měl vzejít návrh na budoucí fungování bloku, odloženo. Podle europoslanců však Konference neztratila na důležitosti a měla by začít co nejdříve to bude možné.
Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jak probíhala a co se vyjednalo?
Evropský parlament dnes schválil dohodu o vystoupení Británie z Evropské unie, která Spojenému království umožní v pátek o půlnoci spořádaně evropský blok po 47 letech opustit.
Po sobotním neúspěchu se dnes britská vláda znovu pokusila Dolní sněmovně předložit ke schválení revidovanou brexitovou dohodu. Pokus ale zablokoval předseda britského parlamentu John Bercow. Evropský parlament, který dohodu musí také ratifikovat, s hlasováním čeká na to, až dokument schválí britští poslanci. To, zda oba parlamenty stihnou dokument ratifikovat ještě před termínem brexitu 31. října, není zatím jisté.
Z řad labouristů, liberálních demokratů a dalších stran po dnešním rozhodnutí nejvyššího soudu zaznívají výzvy směrem k premiéru Borisu Johnsonovi, aby rezignoval na svou funkci.
Pochybnosti novinářů a následně i pobouřené reakce vyvolal název funkce nastupujícího řeckého eurokomisaře Margaritise Schinase, který bude mít na starosti „ochranu evropského způsobu života“. Pojmenování portfolia, které zahrnuje školství, bezpečnost či dohled nad migrací, podle kritiků připomíná rétoriku krajní pravice.
