O změně v rozdělování evropských peněz se stále jedná, diplomaté nicméně předpokládají, že výsledkem bude přesměrování finančních prostředků z Polska, ČR a Pobaltí do jihoevropských států, například Itálie, Španělska, Řecka.
Europoslanci chystají rezoluci kvůli neprůhlednému výběru vysokého úředníka. Kauza Martina Selmayra, který se stal generálním tajemníkem Komise, podle nich stále není vysvětlena. Místopředseda europarlamentu Pavel Telička říká, že problém je ale spíše s výběrem lidí na nižších pozicích. Česko by tam prý mělo své lidi víc tlačit. Vláda už slíbila, že to bude dělat.
Evropskou unii čekají změny ve financování. Jako první se k budoucímu víceletému finančnímu rámci vyjádřil Evropský parlament, který dnes odhlasoval poměrně ambiciózní plán.
Obsazení pozice generálního sekretáře Evropské komise dosavadním šéfem Junckerova kabinetu Martinem „Šedou eminencí“ Selmayrem rozpoutalo v Bruselu bouři kritiky. Europoslanci v čele s frakcí ECR kvůli tomu v pondělí na plenárním zasedání interpelovali Komisi.
Vražda slovenského novináře Jána Kuciaka nenechává Brusel chladným. Případem se chce zabývat Evropská komise i europarlament.
Rozpočet EU na příští rok má podpořit hospodářský růst a zaměřit se na nové výzvy. Náklady evropských institucí by se naopak měly snížit. Na dnešním jednání se na tom shodli ministři financí členských států. Podle Česka se ale nesmí zapomenout také na evropské dotace. Diskuse se zaměřila i na budoucí víceletý rozpočet po brexitu. Zde ČR očekává, že bude muset platit do společné kasy víc.
V rámci každoročního procesu schvalování účetní závěrky dnes ve výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu proběhlo slyšení s komisařem pro rozpočet G. Oettingerem. Dotaz padl také na českou kauzu týkající se Čapího hnízda a na poznatky z vyšetřování unijního protikorupčního úřadu OLAF.
Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP) dnes při jednání výboru pro rozpočtovou kontrolu otevřel téma Čapího hnízda. Evropská komise ho ujistila, že bude v případu postupovat objektivně a rozvážně.
Čapí hnízdo bude příští týden předmětem debaty europoslanců z kontrolního výboru. Jeho členem je i Tomáš Zdechovský, o kterém Babiš prohlásil, že celá kauza je jeho výplodem.
Předseda Evropské komise odmítá, aby se škrtalo v kohezní politice, která podporuje méně vyspělé regiony Unie. Čerpá z ní i Česko. EU musí vydávat finance i na nové priority jako bezpečnost. Podle českého ministra Stropnického může být cestou navýšení evropského rozpočtu.
Největší část peněz půjde na růst a tvorbu pracovních míst, strategické investice a konvergenci.
Na konci příští dekády má v EU jezdit výrazně víc aut na elektřinu. Automobilky ale žádají více času, než kolik jim v navržené legislativě dává Evropská komise. Ekologové si naopak myslí, že průmysl může na čistá auta přejít rychleji.
EU se bude muset více starat o svou bezpečnost a obranu a vyrovnávat se s migračními tlaky. Zároveň by chtěla být i nadále jedním z nejvýznamnějších poskytovatelů humanitární a rozvojové pomoci a stát v čele boje proti změně klimatu. To vše se promítne i do příštího víceletého rozpočtu EU, který bude navíc ovlivněn odchodem Spojeného království. Náš factsheet ukazuje, jak evropský rozpočet funguje v současnosti a jak by se mohl proměnit.
Společná zemědělská politika je nejnákladnější položkou evropského rozpočtu a Komise to chce v budoucnu změnit. O farmáře by se měly více starat členské země, zatímco EU by investovala do jiných oblastí.
V EU začínají jednání o budoucnosti evropského rozpočtu. Tedy i o tom, kolik miliard eur půjde do evropských fondů. Z těch je financována politika soudržnosti, umožňující stírání rozdílů mezi chudšími a bohatšími regiony. Česko má v současném rozpočtovém období k dispozici více než 620 miliard korun. Tato částka by ale mohla být v budoucnu nižší. Europoslanci jsou proti.
S digitalizací a s rozšiřováním internetového připojení přichází také velké riziko kyberútoků a zneužití soukromých dat. Komise s tím chce bojovat a vymýšlí nový systém certifikace, který uživateli řekne, zdali je bezpečné používat dané zařízení v kyberprostoru. Proti návrhům se však silně ohradili telekomunikační regulátoři.
Nástup do nového roku by snad mohl, minimálně optikou názvů agendy, kterou se Evropská komise aktuálně zabývá, svědčit o tom, že dochází velmi pozvolna k tolik potřebné a prospěšné katarzi témat směrem k těm podstatným pro EU jako celek. Důkazem budiž třeba balíček opatření, který usiluje o odstranění bariér mezi členskými státy v sektoru služeb, tedy shluku odvětví, jež se v souhrnu podílejí na HDP EU téměř 70 % a v jejichž případě se o jednotném trhu hovořit nedá ani náhodou.
Komisař Günther Oettinger byl předsedou Evropské komise jmenován do nové funkce. V Komisi zůstává, nově by se však měl věnovat portfoliu zahrnující rozpočet a lidské zdroje. To se však nelíbí mnoha nevládním organizacím, podle kterých se Oettinger v poslední době dopustil mnoha sexistických, rasistických a homofobních výroků.
