V souvislosti s vyjednáváním víceletého finančního rámce na období 2021-2027 a odchodem Velké Británie z Unie hoří mezi členskými státy mimo jiné debata o tzv. rabatech neboli slevách na příspěvcích do rozpočtu. O co se vlastně jedná?
Evropská unie se stále nedohodla na podobě nového víceletého finančního rámce, podle kterého se plánují společné výdaje. Využít toho chce skupina 16 států, která plánuje na poslední chvíli společně zatlačit na zachování objemu financí v politice soudržnosti.
Evropská komise (EK) vedená Jeanem-Claudem Junckerem dnes končí svou plnohodnotnou pětiletou misi a zahajuje „udržovací“ období. Během něho nebude moci přijímat klíčová rozhodnutí do budoucna.
Členské země EU mají velmi rozdílné pohledy na možnosti, z jakých případných nových zdrojů naplňovat po roce 2020 společnou unijní pokladnu. Po dnešním jednání ministrů financí bloku to v Bruselu připustil Mika Lintilä, ministr financí předsednického Finska.
Piráti se rozhodli zažalovat Evropskou komisi pro nečinnost kvůli tomu, že dosud nerozhodla o podnětech týkajících se údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše a unijních dotací pro holding Agrofert. Žalobou se podle nich bude zabývat Evropský soudní dvůr.
Po dlouhých hodinách včerejšího jednání mezi lídry členských zemí EU je rozhodnuto. Británie má půl roku na vyřešení patové situace kolem svého vystoupení z Unie. Stav brexitové krize bude přezkoumán v červnu.
Piráti požadují, aby Evropská komise o případu údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) vznesla verdikt již před květnovými volbami do EP.
Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v závěrečném měsíci roku 2018 z českého pohledu v Evropě a především v Evropské unii odehrálo.
Výrazné dopady na podobu rozpočtu EU na rok 2020 by měl „tvrdý brexit“, tedy odchod Británie z EU bez uzavřené smlouvy o vystoupení. Novinářům to dnes řekl eurokomisař Oettinger.
Včerejší debatu o možném střetu zájmů českého premiéra Babiše zakončil dnes Evropský parlament usnesením. V něm vyzývá Komisi, aby případ dotací pro Agrofert důsledně vyšetřila. Komisař Oettinger už včera přislíbil, že do Česka v lednu pošle auditory.
V Bratislavě proběhl summit Přátel koheze. Sešli se zde zástupci 16 chudších zemí EU. Výsledkem je společné prohlášení, ve kterém státy uvádí, že nesouhlasí se snižováním peněz na kohezi a zemědělství a s nárůstem národního spolufinancování projektů podporovaných fondy EU.
Evropský parlament bude příští týden na svém posledním jednání na plénu v tomto roce diskutovat o možném střetu zájmů českého premiéra Babiše.
Itálie obviňuje ostatní státy EU z nedostatku solidarity. Požaduje od nich větší zapojení do řešení migrační krize a hrozí Unii vetováním dlouhodobého rozpočtu, pokud nedojde ke změně. Itálii hrozí navíc další zadlužování, z důvodů předvolebních slibů dvou hlavních stran.
Od letošního jara se v Bruselu řeší kontroverzní jmenování Martina Selmayra do pozice generálního sekretáře Komise. Ombudsmanka Emily O’Reillyová dnes zveřejnila závěry svého vyšetřování a do budoucna EK doporučuje změnu procedur.
Napětí na italských trzích trvá a investoři se obávají, že by Itálie mohla opustit eurozónu. Může za to nestabilní politická situace v zemi, která vznikla poté, co italský prezident odmítl jmenovat vládu navrženou populisty.
S málem peněz lepší EU nevytvoříme, říkají řečtí politici. Němci zase žádají dodržování pravidel. Hlavními otázkami nového víceletého rozpočtu bude zalepení díry po brexitu a rovnováha mezi tradičními politikami a novými výzvami, jako je migrace.
Základní návrh dlouhodobého evropského rozpočtu po roce 2020 je na světě. Co Evropská komise navrhla a co na to říkají čeští politici?
Ve středu představí Evropská komise základní představu víceletého finančního rámce EU, po které budou během května následovat detailnější materiály. Mezi sporné otázky patří podmínky pro čerpání unijních fondů nebo hledání nových zdrojů pro evropský rozpočet.
