Konec „zeleného šílenství“ nebo rušení Green Dealu? V průběhu volební kampaně slibovaly strany změnu směru a přehodnocení zelené politiky v EU. Bude EU méně „zelená“? Odpovídá Vendula Kazlauskas, analytička Asociace pro mezinárodní otázky.
Kampaň před eurovolbami přinesla v Česku i na Slovensku vlnu dezinformací a manipulací na sociálních sítích. V jejich šíření dominují zejména ti aktéři, kteří využívají silně emotivní a vyhrocenou komunikaci, aby mobilizovali co nejvíce potenciálních voličů.
Zelená transformace se nesmí přehnat. Pokud povede k úpadku podniků a ztrátě pracovních míst, lidé se obrátí proti politikům a budou požadovat změnu, varuje v rozhovoru pro Euractiv.cz Jiří Horecký. Po evropských volbách podle něj přijde na řadu revize Green Dealu.
Zelená dohoda pro Evropu, známá jako Green Deal, má dovést EU do roku 2050 ke klimatické neutralitě. Jedná se o stěžejní iniciativu EU v období mezi lety 2019 a 2024, nyní však řada českých politických stran zpochybňuje její naplňování nebo volá po její „opravě“.
Přinášíme další ze série rozhovorů s jedničkami volebních kandidátek do Evropského parlamentu. Tentokrát s Marcelem Kolajou (Greens/EFA), kvestorem Evropského parlamentu a lídrem pirátské kandidátky. Jak chtějí Piráti „opravit“ Green Deal? Je ve hře odchod od frakce Zelených? Poslechněte si novou epizodu podcastu Evropa zblízka.
Jak se o Green Dealu komunikuje na sociálních sítích? Především hodně zjednodušeně. Nejhlasitější pak jsou téměř tradičně kritici. A to nejen pokud jde o zelené politiky, ale rovnou o celou EU.
Přinášíme další rozhovor ze série rozhovorů s jedničkami eurovolebních kandidátek. Tentokrát s Kateřinou Konečnou, lídryní koalice Stačilo. Proč se vymezuje proti Green Dealu a migračnímu paktu? Jak je chce změnit? A co pozitivního podle ní EU přináší Česku?
Zelení se chtějí v Evropském parlamentu zaměřit na modernizaci hospodářství či na otázky rovnosti a lidských práv. Priority do červnových voleb dnes lídři kandidátky představili na tiskové konferenci v Praze.
Přinášíme další rozhovor ze série rozhovorů s jedničkami eurovolebních kandidátek. Tentokrát s lídrem SPD a Trikolory Petrem Machem. Stane se jako europoslanec sám „bruselskou elitou“, proti které se hnutí vymezují? A čeho chce jako evropský poslanec dosáhnout?
Českému internetu vládne Tomio Okamura, mezi další „ohýbače reality“ s dlouhými chapadly na sítích patří také Jindřich Rajchl nebo Jana Zwyrtek Hamplová. Dezinformační či manipulativní obsah se před eurovolbami věnuje hlavně migrační a zelené politice.
Evropa je mezi dvěma mlýnskými kameny. Bezpečnostní hrozby a ekonomická konkurence na jedné straně, změna klimatu na druhé. Ta s sebou přináší nejen rizika, ale taky příležitosti. A je to právě změna klimatu, kterou musí všechny státy světa řešit společně. Dělají to?
Koalice PRO – Jindřicha Rajchla pojímá červnové volby do Evropského parlamentu jako referendum o koaliční vládě Petra…
Právo veta je pro hnutí ANO nedotknutelné, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz lídryně kandidátky do voleb do Evropského parlamentu Klára Dostálová.
Euroskeptická nabídka je před červnovými volbami do Evropského parlamentu opravdu široká, všechny strany, hnutí a koalice ale říkají v podstatě to samé. Green Deal je fuj, Ukrajině se nemají dodávat zbraně a nelegální migrace zaplaví celou Evropu.
S čistým svědomím bych nemohla být na kandidátce strany, kde jsou lidé, kteří nehlasovali pro manželství pro všechny, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz Danuše Nerudová, lídryně kandidátky STAN pro volby do Evropského parlamentu.
Jestli něco chci po evropských volbách, tak právě rozšířit evropské uhlíkové clo na celou řadu produktů, jako je textil, izolační materiály či stavební materiály, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz ministr životného prostředí Petr Hladík.
Strana svobodných, na jejíž kandidátní listině se objevují hned dvě jména dřívějších neúspěšných kandidátů na prezidenta, představila hlavní hesla své kampaně do Evropského parlamentu. Patří k nim zachování české koruny, migrační politika a boj proti Green Dealu. Strana zároveň představila své experty, o které se v jednotlivých tématech hodlá opírat.
Evropská unie by si měla stanovit za cíl snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Vyplývá to z doporučení, která dnes zveřejnila Evropská komise.
