Nastoupí v Evropě radikální pravice? A vynese k moci Viktora Orbána a jeho spojence? Mnozí odhadují, že právě to přinesou výsledky červnových voleb do EP. Předvolební průzkumy přitom předpovídají, že euroskeptické strany získají maximálně čtvrtinu křesel.
Loňský rok se nesl na vlně vojenských převratů v Nigeru či Gabonu, summitu seskupení BRICS v Jihoafrické republice a s tím souvisejícího rostoucího vlivu Ruska a Číny v Africe. Evropská unie mezitím sváděla tuhý boj s převaděči migrantů.
Premiéři a prezidenti zemí Evropské unie se dnes v Bruselu dohodli na aktualizaci víceletého unijního rozpočtu a spolu s ní i na další pomoci pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur.
Ukrajina si do Granady přijela pro ujištění, že může nadále počítat s evropskou podporou, i když nad tou americkou visí otazník. Summit Evropského politického společenství mohl přinést posun ve sporech Arménie-Ázerbájdžán nebo Srbsko-Kosovo, to by ale jejich lídři nesměli zůstat doma.
Ani deset let od tragické nehody lodi s uprchlíky z října 2013, při níž u italské Lampedusy zemřelo nejméně 360 lidí, bohužel EU příliš nepokročila v řešení migrační krize. V rozhovoru s agenturou EFE to řekl Enrico Letta, který byl tehdy italským premiérem.
V Evropském parlamentu to zase jednou jiskřilo, tentokrát kvůli nové migrační dohodě EU s Tuniskem. Zatímco jedna část europoslanců v ní vidí šablonu pro budoucnost, druhá upozorňuje na porušování lidských práv a volá po jejím zrušení.
Evropská unie podepsala s Tuniskem dohodu o strategickém partnerství, která by měla mimo jiné pomoci v boji s nelegální migrací. Podle lidskoprávní organizace Amnesty International ale může dohoda přispět k podpoře represivního chování tuniského prezidenta.
Červnové jednání Evropské rady v pátek odpoledne skončilo. Premiéři a prezidenti členských zemí EU se dohodli na všech bodech jednání, krom jednoho. Dlouhá debata o migrační politice zůstala bez jakýchkoliv závěrů, a to kvůli blokaci ze stran dvou členských zemí – Maďarska a Polska.
Ministři vnitra dosáhli dohody na dvou problematických bodech migrační reformy, což mnozí označují za historický úspěch, protože jde o průlom po mnoha letech. Státy EU budou platit 20 000 eur za každého migranta, kterého odmítnou přijmout.
Premiéři a prezidenti evropských zemí se dnes setkávají v moldavském Kišiněvě, jen pár kilometrů od ukrajinských hranic. Moldavsko totiž hostí druhý summit Evropského politického společenství.
Evropská unie nevyužila roky „migračního klidu“ na to, aby vybudovala funkční společný systém. Teď tak musí hasit problémy za chodu, a je to stále ta stará známá písnička.
