Justiční reforma, kterou prosadila rumunská vláda, vyvolává domácí i zahraniční kritiku. Šéf Komise Juncker a první místopředseda Timmermans dnes řekli, že se obávají o nezávislost rumunské justice a o její schopnost bojovat s korupcí.
Do léta mají vzniknout doporučení, ve kterých oblastech by toho EU mohla dělat méně. V Bruselu na tom má pracovat speciální skupina.
Evropská komise dnes oznámila, že na Česko podá žalobu kvůli uprchlickým kvótám. Navíc chce povinné kvóty začlenit do nové azylové politiky EU. Češi ale stále věří tomu, že se jim podaří najít smířlivé řešení. Do vyjednávání se chce opřít i nový český premiér Andrej Babiš.
Evropské instituce jsou mnohdy transparentnější než samotné členské země, říká evropská ombudsmanka Emily O’Reillyová. I Unie má však při projednávání legislativy své stinné stránky.
Evropská komise chce společnou obchodní politiku EU posunout zase o krok dále. V hledáčku má hlavně dohodu o volném obchodu s Austrálií a Novým Zélandem. Důraz však bude kladen i na nebezpečné investice z Číny nebo Ruska. Tamní společnosti totiž chtějí přebírat kontrolu nad významnými evropskými firmami a tím získat výrazný vliv. Dovolit jim to ale rozhodně není naším strategickým zájmem.
Polská vláda se znovu přiblížila ke spuštění článku 7 Smlouvy o EU, které může vést až k omezení hlasovacích práv v Radě EU. Evropská komise tvrdí, že polská reforma soudnictví narušuje nezávislost justice a porušuje základní právní principy Unie.
Maďarský předseda vlády Viktor Orbán opět vystoupil v rumunské obci Baile Tusnad, kde před třemi lety pronesl známý projev, ve kterém vyjádřil své sympatie k neliberální demokracii. Nyní se pustil do kritiky Evropské komise, kterou označil za „inkvizitora“. Stejně tak přislíbil svou podporu polské vládě, proti které Komise zvažuje spuštění článku 7 Smlouvy o EU.
Za posledních 9 let se významné zahraničněpolitické události odehrávají až podezřele často během letních prázdnin. Ať už se jedná o ruskou okupaci části Gruzie, sestřelení letu MH17 či o nepovedený pokus o puč v Turecku, vše nám připomíná, že běh dějin si prázdninového léta neužívá.
Turecký prezident o víkendu opět prohlásil, že je pro znovuzavedení trestu smrti. Přístupové rozhovory ohledně členství v EU i přesto formálně pokračují a Brusel Ankaře stále poskytuje významné částky v rámci takzvané předvstupní pomoci. Ta je mimo jiné určena i na budování demokracie a vlády práva.
Evropští politici měli v Bruselu možnost „osahat“ si nového amerického prezidenta. My jsme se zase seznámili s tím, jak se maďarská vláda dívá na EU.
Globalizace je pro Evropskou unii výhodná, lidé ale její pozitivní důsledky nepociťují. Komise se tak v rámci debaty o budoucnosti EU zabývá tím, jak globalizaci lépe využít.
Páteční průjezd Evropou přináší nejzajímavější zprávy z uplynulého týdne. EurActiv si navíc připomněl mezinárodní den svobody tisku a posvítil si na nezávislost médií v Evropě.
Evropa sleduje dění ve Francii. Škoda, že dlouho očekávané prezidentské volby nepředcházela žádná smysluplná kampaň. Osud Francie však není to jediné, co by nás mělo zajímat. Za pozornost stojí Balkán, Maďarsko nebo třeba Rakousko.
Komise v blízké době posoudí maďarský zákon o univerzitách a na konci dubna rozhodne, zda proti členskému státu povede řízení. Podle eurokomisařky Jourové však taková opatření nepomohou.
Náš pravidelný přehled událostí dostal nový kabátek. Co se v uplynulém týdnu dělo v Evropě? Podívejte se na to očima sítě EurActivu, jejích partnerů a dalších médií.
Evropská komise apeluje na členské státy, aby zvýšily své úsilí při relokaci migrantů z Itálie a Řecka. Pokud v nejbližší době země EU včetně České republiky svůj přístup nezmění, Komise zváží jejich žalobu u Soudního dvora.
Evropská komise představila návrh na posílení ochrany soukromých dat internetových uživatelů. Pravidla se mají týkat zejména společností jako WhatsApp, Facetime či Skype. Ty však s novými pravidly nesouhlasí, namítají totiž, že by výrazně poškodila jejich podnikání. Podle Komise by se ale na tyto firmy měla vztahovat stejná pravidla, jako na běžné poskytovatele telekomunikačních služeb.
V Polsku probíhá již rok ústavní krize. Rozhodování ústavního soudu bylo nejdříve téměř znemožněno, nyní je pod politickou kontrolou vládní strany Právo a spravedlnost. Evropská komise se problémem zabývala prakticky po celý rok, výsledkem je ale pouhé varování. Víc proti jednání polské vlády komisaři zřejmě nezmůžou.
