Francouzská krajně pravicová kandidátka na prezidentku Marine Le Penová uvedla, že nemá v úmyslu usilovat o odchod Francie z Evropské unie, a to ani v případě, že selžou její snahy o reformu sedmadvacítky.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes představí priority předsednictví v Radě Evropské unie, kterého se jeho země ujme 1. ledna. Po půl roce Francii v čele EU vystřídá Česká republika. Osou francouzského předsednictví bude heslo „obnova, síla a sounáležitost“.
Vítězství Emmanuela Macrona ve francouzských prezidentských volbách přineslo prozatím jen náznak naděje, že Evropa se bude zabývat nejen záležitostmi zachování si své pouhé existence a zastavením destrukce klíčových nosných zdí, na kterých stojí a které jí stále ještě drží pohromadě navzdory tomu, že v souvislosti s brexitem ještě zažijí nemalou sérii otřesů.
Americký prezident Donald Trump se již za pár dní sejde s nově zvoleným prezidentem Francie Emmanuelem Macronem. Ten údajně amerického lídra ohromil. Trump počítá s tím, že se oba političtí lídři v mnoha ohledech shodnou. Mezi základní témata společné schůzky bude patřit boj proti terorismu, ekonomické otázky či obrana.
Hnutí En Marche! oživuje francouzskou politickou scénu. Českou scénu pro změnu oživil Andrej Babiš. Budou české volby sledovány podobně jako ty v západních státech EU? A co dalšího stojí za pozornost?
Francii povede zastánce globalizace a posilování eurozóny. Emmanuel Macron však musí řešit nejen budoucnost Francie v Unii, ale také národní ekonomické problémy.
Jak souvisí nenávist vůči židům s nenávistí vůči muslimům? Výzkum v Německu ukázal překvapivé výsledky. V Evropě se navíc odehrála řada událostí, které byste neměli přehlédnout.
Budoucím prezidentem Francie bude proevropský Macron, nebo euroskeptická Le Penová. Zatímco první kandidát navrhuje reformu eurozóny a blízkou spolupráci s Německem, pravicová politička chce z EU odejít, čímž může ohrozit i české hospodářství.
Evropa sleduje dění ve Francii. Škoda, že dlouho očekávané prezidentské volby nepředcházela žádná smysluplná kampaň. Osud Francie však není to jediné, co by nás mělo zajímat. Za pozornost stojí Balkán, Maďarsko nebo třeba Rakousko.
V nedělních volbách Francouzi určí dva kandidáty, kteří se v květnu utkají o post prezidenta. Rozhodnutím o nové hlavě státu však letošní volby ve Francii nekončí.
Nervozita před francouzskými prezidentskými volbami stoupá. Zatím má ale podle našeho názoru daleko k úrovním, které by…
