Francouzi rozhodují o budoucnosti země. Volí prezidenta i parlament
V nedělních volbách Francouzi určí dva kandidáty, kteří se v květnu utkají o post prezidenta. Rozhodnutím o nové hlavě státu však letošní volby ve Francii nekončí.
V nedělních volbách Francouzi určí dva kandidáty, kteří se v květnu utkají o post prezidenta. Rozhodnutím o nové hlavě státu však letošní volby ve Francii nekončí.
Jak se zdá, Británie vždy dokáže překvapit. Loni nečekaný sled událostí započal referendem o brexitu, letos vyhlášením…
Nervozita před francouzskými prezidentskými volbami stoupá. Zatím má ale podle našeho názoru daleko k úrovním, které by…
Itálie a Španělsko by měly opustit eurozónu, jinak hrozí nová krize, říká v rozhovoru pro slovenský EurActiv politolog Andrew Moravcsik.
Euro je v poslední době pod tlakem. Jaká je jeho budoucnost? Do deseti let by mohlo zaniknout, míní francouzský prezidentský kandidát. Proč?
Minulý týden se nesl v duchu bezpečnostních otázek. Debatovalo se o válečných konfliktech ve východní Evropě, hodnotil se pokrok v migrační a relokační politice. Členské státy odsouhlasily přijetí mechanismu, díky němuž mohou snáze přerušit bezvízový režim, který pravděpodobně začne brzy platit pro Ukrajince a Gruzíny. O dalších tématech se dozvíte v našem přehledu.
Řidič, který během jedné jízdy převáží náklad i přes několik států EU, je vysoce mobilní pracovník, a proto by neměl spadat pod pravidla směrnice o vysílání pracovníků. Myslí si to generální tajemník Sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA Vojtěch Hromíř. Pokud by směrnice byla plošně na řidiče uplatňována, přinese především zdražení dopravy a zboží a snížení efektivity silniční dopravy, říká v rozhovoru pro EurActiv.
Spolková republika Německo a Francie se rozhodly uplatňovat institut minimální mzdy novým způsobem, který má za úkol diskriminovat zaměstnance a zaměstnavatele z novějších zemí Evropské unie. Výsledkem je protekcionistické opatření, které vyloučí české zaměstnance z možnosti být vyslán na práci do Francie nebo SRN, píše v textu pro HlídacíPes.org právník Aleš Rozehnal.
Dlouho připravovaná návštěva uprchlických táborů ve Francii měla ukázat na možný další problém současné uprchlické krize, kterým je dlouho tutlané téma evropské bezpečnosti. Ve výsledku však ukázala mnohem více, než jsme čekali.
[View the story „5 zpráv minulého týdne, které byste neměli přehlédnout“ on Storify]
Události v EU a jejím okolí dovolenou nemají. Minulý týden přinesl teroristický útok v Nice, pokus o vojenský převrat v Turecku nebo novou britskou premiérku. Co dalšího?
Z české perspektivy může působit krize kolem referenda ve Francii jako úlet překrmené společnosti, která už neví, co vlastně chce. Pokud se nás francouzské a holandské ne vůbec nějak týká, pak jenom negativně. Řekněme to rovnou: je především projevem strachu z nových členských zemí a projevem odporu k dalšímu rozšiřování Unie.
V neděli 29. května proběhlo ve Francii dlouho očekávané referendum o ústavní smlouvě Evropské unie. Poslední průzkumy veřejného mínění naznačovaly, že francouzští voliči smlouvu odmítnou. Avšak pětina nerozhodnutých dávala tušit, že si výsledkem nemohl být nikdo jistý. Výsledek francouzského referenda byl s napětím očekáván zejména v institucích EU, odkud zaznívají hlasy, že případné francouzské „Ne“ prakticky znamená konec tohoto projektu.
Francouzský přístup k evropské integraci má od počátku svou pevnou kontinuitu. Francie je zastáncem omezeného rozšiřování společenství. Protože je pravidelně nucena z tohoto svého cíle slevovat, kompenzuje své ústupky požadavky na prohloubení evropské spolupráce. O tom, kam Francii tato strategie přivedla během několika posledních let a jaké důsledky tento postoj pro ni přináší, se dočtete na následujících řádkách.
Při své nedávné návštěvě Maďarska se francouzský prezident Chirac pokusil vyvrátit dojem, že jeho země má strach z nadcházejícího rozšíření Evropské unie na východ. Podle francouzských deníků bylo účelem Chirakovy cesty do Budapešti dokonce zlepšit obraz Francie v očích Středoevropanů. Chirac se snažil ve svém projevu před maďarskými poslanci rozptýlit představy o tom, že Francie hledá možnosti, jak – slovy Václava Havla – „znovu rozdělit Evropu“. Těžko se mu ale takto mluvilo zhruba dva týdny po summitu evropské trojky – Francie, Německa a Velké Británie, na který ostatní země EU, včetně všech kandidátů, hleděly s velkou nedůvěrou.