Ruská invaze mění evropské plány na boj s následky pandemie. Peníze z obřího mimořádného fondu obnovy mají jít ve větší míře na energetickou soběstačnost, Česko volá také po finanční pomoci s uprchlíky z Ukrajiny.
Válka na Ukrajině se bez ohledu na svůj další vývoj výrazně promítne do půlročního českého působení v čele Unie. ČTK to řekla velvyslankyně při EU Edita Hrdá.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Evropská unie vytvoří fondy, které budou mít k dispozici miliardy eur a které budou investovat v odvětví vyspělých technologií, aby tak mohla lépe konkurovat technologickým obrům z Asie a z Ameriky.
Měla by EU řešit minimální mzdu? O směrnici zavádějící přiměřenou minimální mzdu ve státech bloku letos budou jednat instituce v rámci trialogů. Zatímco české odbory chtějí jasná a závazná kritéria pro její stanovení, zaměstnavatelé jsou spíše proti.
Do čela Rady EU se na půl roku postavila vláda Emmanuela Macrona. Ten má velké ambice, ale zároveň co dělat, aby zvládl situaci doma. Blíží se totiž prezidentské volby a zároveň sílí pandemie omikronu.
Premiér v demisi Andrej Babiš ocenil prioritu Francie pro nadcházející předsednictví v Radě EU ohledně posílení schopnosti Evropské unie bránit vlastní vnější hranice. Na setkání premiérů V4 s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem chce mluvit o energetice.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Česká republika a Francie chystají spojenectví členských států Evropské unie v jaderné energetice. Ve společném prohlášení se mimo jiné píše, že „má-li Evropa v klimatickém boji zvítězit, potřebuje jadernou energii.“
Přestože Spojené státy zůstávají pro Evropu nejdůležitějším partnerem, vzájemné vztahy dostávají trhliny. Na vině jsou vakcíny, odchod z Afghánistánu nebo nejnověji také diplomatický spor mezi USA a Francií kvůli nákupu ponorek.
Balkánské země se mohou stát členy Evropské unie, jejíž rozšíření však není samozřejmostí a bude záležet na budoucí shodě unijních států. Tak zní hlavní závěr dnešního setkání prezidentů a premiérů zemí evropského bloku s vůdci šesti států západního Balkánu.
Unie není v pohledu na své rozšíření o země západního Balkánu jednotná a mezi politiky rostou obavy, aby se kvůli neshodám členských zemí, které dlouhodobě blokují postup rozšíření, Balkán nedostával pod stále větší vliv Ruska nebo Číny.
V4 má svou roli, Česko by se k ní ale nemělo tak silně upínat, a raději hledat další koalice, říká Kateřina Kočí z VŠE.
Jak si stojí zahraniční politika EU? Jakou roli v ní hraje Česká republika nebo Maďarsko? A přetrvá v zahraničně-bezpečnostních otázkách jednomyslné rozhodování? Poslechněte si podcast s expertkou Kateřinou Kočí.
Země EU jsou rozdělené v pohledu na možné uvolnění patentů na vakcíny proti covidu-19. Zatímco například Francie, Itálie či Španělsko jsou pro návrh podporovaný stovkou zemí světa včetně USA, zejména Německo se k němu staví skepticky.
Česká republika platí z hlediska pandemie ještě stále za odstrašující příklad, v současné době přitom vyhlíží alespoň částečné uvolnění opatření. V některých jiných zemích EU se však naopak zpřísňuje.
Hranice mezi Francií a UK zůstanou zatím pro britské občany zavřené, francouzští občané se budou moci od středy vracet do vlasti, pokud předloží negativní test na koronavirus. Naopak prodloužení omezeného cestování zavedlo Irsko a Německo.
Evropská unie má nástroje na efektivnější boj s terorismem, zatím je ale nedokázala implementovat, myslí si skupinka evropských lídrů a plánuje to změnit. S konkrétními návrhy přijde ještě letos Evropská komise.
