Jak ukazují sílící kybernetické útoky z poslední doby, evropská infrastruktura je zranitelná. Nová směrnice NIS2, která začne platit v roce 2024, má významně zvýšit bezpečnost, spolupráci a hlavně zahrnout odvětví, na které EU dosud moc nemyslela.
Podle zdrojů z unijních institucí je Evropská komise připravena uvolnit Maďarsku peníze z fondu obnovy na základě podmínek, podobně jako to udělala v případě Polska. Informovala o tom agentura Reuters. Maďarsko ale stále čelí dalším řízením.
Jeden za všechny, všichni za venkov. Česká republika má svůj Venkovský pakt, který má dopomoct k tomu, aby se o budoucnosti českých obcí rozhodovalo odspoda. Jen strategie ale skutečný rozvoj venkova nezajistí.
Vysadit tři miliardy stromů, nedovážet produkty vyrobené díky odlesňování nebo nový cíl pro snižování emisí a pohlcování uhlíku v odvětví lesnictví. Tím vším chce Evropská unie pomoci zachovat a obnovit evropské lesy.
Evropu čeká solární a větrný boom. Evropský parlament se přiklonil k návrhu Evropské komise, podle kterého by měl být podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie v EU 45 %, a to již do roku 2030.
České předsednictví pracuje na evropském nařízení k bezpečné konektivitě, což v praxi umožní výstavbu stovek satelitů, které zajistí bezpečné a spolehlivé spojení pro uživatele z EU. Klíčem ke všemu je agentura EUSPA, která sídlí v Praze.
Region Indo-Pacifiku významně ekonomicky a demograficky roste, proto je v hledáčku EU, která chce se zeměmi v regionu posílit strategickou spolupráci.
Při hledání alternativních dodavatelů zemního plynu se oči Evropy stále více upínají na země Perského zálivu. LNG z tohoto regionu by měl hrát důležitou roli v unijních energetických plánech. I proto Komise hovoří o vytvoření „společného nákupního mechanismu“.
Jednou z hlavních piorit českého předsednictví má být odolnost demokratických institucí. Podle premiéra Petra Fialy však kvůli válce na Ukrajině není vhodná doba na řešení právního státu. Co tedy od českého angažmá v Radě EU v tomto ohledu čekat?
Pokud chceme s někým obchodovat a uzavírat dohody, musíme respektovat místní specifika. Evropa se nemůže stavět do pozice patrona či učitele a nařizovat ostatním zemím, co mají či nemají dělat, říká Jan Zahradil v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Jedním z hlavních přínosů EU je její společná obchodní politika. Jaké dopady na ni mají pandemie a válka na Ukrajině? Máme obchodovat s nedemokratickými režimy? A jakou roli v rozvoji obchodních vztahů může sehrát české předsednictví? Sledujte diskusi serveru EURACTIV.cz.
Evropská obchodní politika čelí v posledních letech řadě překážek včetně pandemie a ekonomického nacionalismu. Objevují se i hlasy, že za malým pokrokem stojí přísné „neobchodní“ podmínky, které EU po svých partnerech vyžaduje.
Jedním z hlavních přínosů EU je společná obchodní politika, která obohacuje Evropu i její světové partnery. Jak by měla Unie přistupovat k obchodování s nedemokratickými režimy? A co obchodní politiku čeká v roce 2022? Poslechněte si epizodu podcastu Evropa zblízka.
Zelená dohoda přinese změny nejen v průmyslu, ale i v zemědělství. ČR je díky rozvinutému ekologickému zemědělství na dobré cestě, v dalším rozvoji mu však brání plošné dotace. Poslechněte si debatu europoslankyně Veroniky Vrecionové a předsedy České technologické platformy pro ekologické zemědělství Jiřího Lehejčka.
Zelená dohoda přinese změny nejen v průmyslu a energetice, ale také v zemědělství. Česko je díky rozvinutému ekofarmaření na dobré cestě, v dalším rozvoji mu však brání plošné dotace. Sledujte diskusi europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS, ECR) a experta Jiřího Lehejčka.
K dosažení uhlíkově neutrální ekonomiky do poloviny století budou muset přispět všechny ekonomické sektory, kromě energetiky a těžkého průmyslu také zemědělství, které odpovídá za zhruba desetinu celkových emisí v EU. Agrární sektor tak čeká náročná proměna.
Kybernetičtí útočníci zneužili pandemii a zdokonalili své postupy. EU bude muset přidat, pokud chce svou kritickou infrastrukturu do budoucna účinně ochránit. Svá řešení dali nyní na stůl také europoslanci.
Poslechněte si první speciální epizodu ze série diskusí Evropa zblízka. Tentokrát na téma vztahů EU a Spojených států amerických po nástupu Joe Bidena. Diskutují český europoslanec Alexandr Vondra (ODS, ECR) a analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petr Boháček.
Tento text mohl vzniknout pouze díky podpoře našich komunikačních partnerů. Za obsah, který takto vzniká, je odpovědná výhradně redakce Update EU v souladu s redakčními principy, které odpovídají standardům novinářské etiky a redakční nezávislosti.
