Evropa není zatvrdlá, jak si mnoho lidí myslí. Naopak je dynamická a přetéká potenciálem. Právě tato slova pronesl na půdě Evropského parlamentu francouzský prezident Emmanuel Macron, který si od začátku ledna užívá předsednickou funkci v EU. Za svá slova čelí kritice, a to zejména z řad krajanů.
Nová fiskální pravidla Evropské unie, zdanění velkých firem či zařazení jádra a plynu mezi zelené investice byly stěžejními tématy prvních bruselských jednání nového českého ministra financí Zbyňka Stanjury.
Státy Evropské unie by se mohly na nových pravidlech pro zdanění nadnárodních podniků dohodnout do března. Počítá s tím plán francouzského předsednictví, který na dnešním zasedání s kolegy z ostatních členských zemí prezentoval francouzský ministr financí Bruno Le Maire.
Oživení, síla a pocit sounáležitosti. Právě tak zní motto francouzského předsednictví v Radě EU, které odstartovalo spolu s rokem 2022. Na co se chtějí Francouzi zaměřit? A jak se na své předsednictví v druhé polovině roku připravuje Česko?
Evropa je úkol. Právě takový výrok Václava Havla by podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka mohlo vystihovat české předsednictví v EU. To naváže na ambiciózní Francii, která chce prosazovat suverénnější Evropu.
Předsednictví v Radě EU se chopila nová trojice – Francie, Česko a Švédsko. Francouzské předsednictví se chce zaměřit na posílení evropské soběstačnosti, musí ale posunout v před i otázky týkající se klimatu, digitálu či obrany. V létě pak předá štafetu Česku. Na čem se Francouzi s Čechy shodují?
