Trojice českých uhelných krajů, kterou čeká konec těžby a ozelenění celé ekonomiky, sází do budoucna na vodík. Kraje mají v plánu spolupracovat a zapsat se na mapě Česka, ale i Evropy, jako „vodíková údolí“.
Ze speciálního fondu EU zamíří do českých uhelných krajů zhruba 40 miliard korun. Podle analýzy rizik ale hrozí, že tuzemsko prostředky nestihne vyčerpat.
Peníze z kohezních fondů investované v minulém dotačním období do uhelných regionů těmto oblastem příliš nepomohly se zlepšením socioekonomické situace a proměnou energetiky. Vyplývá to z nedávné zprávy Evropského účetního dvora.
Pro české regiony zatížené těžbou uhlí bude ozelenění ekonomiky náročnější než pro jiné, EU jim proto pošle miliardy navíc z fondů. Podmínkou je zevrubná příprava plánu celé transformace. Schválení českého plánu Evropskou komisí ale nejde hladce.
České uhelné kraje se mají vyrovnat s útlumem uhlí i s pomocí zhruba 40 miliard korun z EU. Ty by podle Josefa Patočky měly ideálně řešit potřeby místních, zamýšlené projekty se však podle něj s problémy v regionech příliš nepotkávají.
Moravskoslezský kraj trpí odlivem mladých mozků. Aby to změnil, musí jim nabídnout dostatečně lákavé životní a pracovní podmínky, což je náročné a nákladné. Studenti mají vlastní nápady, jak situaci zlepšit.
Karlovarský kraj je jedním ze tří českých krajů, které dosáhnou na speciální peníze z EU pro uhelné regiony. Ty i další evropské zdroje hodlá využít nejen na proměnu krajiny, ale i na podporu vědy a vzdělávání.
Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj mají před sebou náročnou zelenou transformaci, se kterou jim pomůžou peníze z EU. Na post-pandemický fond se ale zatím příliš spolehnout nemůžou.
Přechod na zelenou ekonomiku se v Česku přímo týká bezmála 25 tisíc a nepřímo odhadem 100 tisíc lidí. Právě kvůli nim potřebují uhelné regiony systematické změny. Fond spravedlivé transformace zapadá do širší škály aktivit, které nyní v krajích probíhají.
Členské země EU by měly mít plán, jak bezpečně zásobovat vlastní obyvatelstvo energií, ať už energií elektrickou, nebo na topení. Platí to i pro Českou republiku, která plán zatím postrádá, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Pavel Farkač.
Uhelné regiony mají projít zásadní proměnou. V nadcházejících letech by do nich mělo natéct necelých 43 miliard korun prostřednictvím fondu spravedlivé transformace. Do podmínek čerpání peněz se nejspíš promítne i válka na Ukrajině.
Byla by chyba šlápnout na brzdu a zapomenout na Green Deal. Naopak je třeba přidat, říká Pavel Poc v rozhovoru pro EURACTIV.cz. Dotace z transformačních fondů EU si podle něj zaslouží i velké společnosti, které poskytují regionu stabilitu a zaměstnanost.
Doba velkých zaměstnavatelů je dávno pryč, následovat musí i změna mentality. Budoucnost Moravskoslezského kraje leží v inovačním podnikání s přidanou hodnotou, jen tak se podaří nalákat lidi zpět, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz prorektor ostravské VŠB-TUO Igor Ivan.
Karlovarský kraj už má jasno v tom, kam chce nasměrovat evropské peníze určené na transformaci uhelných regionů. Dotace mají znovu oživit město Aš, financovat rekonstrukci horského hotelu na Klínovci nebo posílit inovační potenciál regionu.
Zhruba 42 miliard korun. Tolik dostanou české uhelné kraje z evropské kasy „navíc“, aby se dokázaly vyrovnat s odklonem od uhlí a ozeleněním ekonomiky. Co prostředky k dobru znamenají?
Ambiciózní klimatické a energetické cíle EU představují velkou výzvu především pro regiony závislé na těžkém průmyslu. Moravskoslezský kraj chce v rámci transformace změnit svou nelichotivou image, s čímž mu pomůžou i nové evropské prostředky.
Karlovarský kraj se obrátil na Evropskou komisi kvůli rozdělení peněz z Fondu spravedlivé transformace (FST) mezi tři uhelné kraje České republiky.
Polská vláda nepostupovala při prodlužování těžby v dole Turów v souladu se zákony, provoz dolu měl skončit v dubnu 2020. Uběhl rok, a my jsme svědky pokračující těžby a kampaně, ve které se energetická skupina PGE dovolává „solidarity“ a varuje před „predátorskou tranzicí“, píše europoslanec Mikuláš Peksa.
