Evropský plynový balíček je revoluční, zakotvuje totiž vodík jako energetický plyn do evropské legislativy. Část plynovodů se tak spolu s rozvojem vodíku přemění na „vodíkovody“, říká v podcastu Evropa zblízka Lenka Kovačovská.
Co zásadního se v EU odehrálo v letošním roce? S čím vchází do toho příštího? A co klíčového bude Brusel v nadcházejícím roce řešit? V podcastu Evropa zblízka bilancují šéfredaktorka EURACTIV.cz Aneta Zachová a redaktoři Ondřej Plevák a Kateřina Zichová.
Evropská komise představila další návrhy v rámci Zelené dohody, podle nich má v EU do roku 2040 skončit vytápění budov fosilními palivy. Premiér v demisi Andrej Babiš návrhy označil za „odtržené od reálného života“.
Schválení nových evropských pravidel pro zdanění energií bude oříškem, a to i vzhledem k nárůstu cen energií, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslanec Ondřej Kovařík.
Prakticky se u nás zastavil rozvoj obnovitelných zdrojů, které teď v Evropě hrají prim. To znamená, že prostor pro investice je u nás opravdu obrovský, říká ekonom Luděk Niedermayer, který dnes působí jako poslanec Evropského parlamentu (za TOP 09).
Jak chce EU vyřešit sociální dopady zelené politiky? Jakou energetickou legislativu EU chystá a jak se do ní promítne současná situace nárůstu cen energií? V podcastu Evropa zblízka odpovídá europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO, Renew).
Na naftu, benzín a další fosilní paliva by měla být uvalena vyšší daň než na elektřinu z obnovitelných zdrojů. Odstupňování výše daní dle škodlivosti navrhuje Evropská komise v rámci balíčku Fit for 55. Česku se návrh nelíbí.
Nejlevnější energie je ta, která se vůbec nevyrobí a nespotřebuje. Takové pravidlo sice působí banálně, Česko má však problém jej dodržovat. Zemi se dlouhodobě nedaří plnit cíle v oblasti úspor energií, změnit by to mohly investice financované z evropského rozpočtu.
Senát se ve shodě s vládou postavil proti návrhu Evropské komise, který má stanovit rámec pro zdanění energetických produktů a elektřiny. Označil to dnes za zásah do daňové pravomoci členských států.
Senát bude v pátek schvalovat návrhy Fit for 55. Některé návrhy nařízení a směrnic by měl podle doporučení svých výborů odmítnout. K důvodům patří mimo jiné to, že komise nepředložila dopady opatření na jednotlivé členské státy. Horní komora by proto podle doporučení svých výborů měla vyzvat vládu, aby napadaná opatření vetovala, pokud se Evropská komise s námitkami nevyrovná.
Ambiciózní klimatické a energetické cíle EU představují velkou výzvu především pro regiony závislé na těžkém průmyslu. Moravskoslezský kraj chce v rámci transformace změnit svou nelichotivou image, s čímž mu pomůžou i nové evropské prostředky.
Na nové směrnice a nařízení, s nimiž přichází zatím ve formě návrhů Evropská komise, je možné nahlížet jako na určitou formu revoluce. Co se stane, budou‐li muset být všechna nová auta od roku 2035 bezemisní? A je to vůbec možné?
Jaká je budoucnost výroby elektřiny v Česku? A kdo energetickou transformaci zaplatí? Bude drahá a bolestivá, zní od českých expertů.
Česká republika může v rámci svého předsednictví EU v roce 2022 přispět k dokončení několika velice důležitých legislativních balíčků. Posílený sbor úředníků a diplomatů však podle opozice nestačí, zapotřebí je i politická vůle vlády.
V následujících letech budou hrát na evropských silnicích prim nízkoemisní vozidla, to asi nikoho nepřekvapí. Pokud chce ale Evropa skutečně zezelenat, s výměnou aut se spalovacím motorem za udržitelnější prostředky si nevystačí.
Jak omezit emise z letecké dopravy? V současné době se nabízejí dva hlavní přístupy – přechod na ekologická paliva a snížení počtu letů. Zlatou střední cestou by mohla být kombinace obou scénářů, tedy náhrada fosilních paliv a využívání letecké dopravy pouze v nezbytných případech.
Bezprecedentní balíček klimatických návrhů zveřejněný v červenci Evropskou komisí je krok správným směrem, avšak nesmí dopadnout na nejchudší skupiny obyvatel. Dnes se na tom v debatě shodla většina poslanců Evropského parlamentu.
Aby oblast střední a východní Evropy pokročila v dekarbonizaci, bude muset překonat několik překážek. Přesun těžiště zájmu od snižování emisí k investicím do transformace odhaluje několik rozporů, které jsou zakořeněny v samotném systému obchodování s emisemi.
