Třídění odpadu, jízda na kole nebo nakupování oblečení z druhé ruky. Základní ekologické tipy by se měli lidé učit už od raného věku, jejich zapojení do ochrany přírody je totiž klíčové. Shodli se na tom diskutující během akce Ze Skalice do Strážnice, na kole i na lodi.
První české předsednictví zanechalo v Bruselu pachuť, to druhé zatím působí profesionálněji a daří se mu plnit důležité úkoly. Jeho velkou zkouškou bude životaschopnost společného řešení energetické krize.
Europoslanci dali na stůl svoji verzi směrnice o energetické účinnosti a teď musí přesvědčit státy, aby urychleně začaly šetřit energie. Cílem je vymanit se ze závislosti na Rusku a zároveň naplnit klimatické ambice.
Brusel už má po letní pauze, kdy se unijní instituce ukládají k „legislativnímu spánku“. Nicméně vzhledem k ruské agresi na Ukrajině, energetické krizi a probíhajícímu českému předsednictví se zrovna o klidném létě úplně hovořit nedá. Co čeká EU na podzim?
Evropská unie chystá další zpřísnění emisních norem. Na podzim by měla spatřit světlo světa dlouho odkládaná norma Euro 7/VII, která by mohla znamenat poslední hřebíček do rakve spalovacích motorů. Řešit ji bude i české předsednictví v EU.
Poslechněte si další díl minisérie podcastu Evropa zblízka o českém předsednictví s Ladislavem Mikem, bývalým ministrem pro životní prostředí a nynějším poradcem současné ministryně Anny Hubáčkové. Které předsednictví vnímá jako náročnější? A v čem má Česko jako předsednická země výhodu?
Rusko utahuje kohouty svých plynovodů a Evropskou unii tak dostává pod tlak. Následující dvě až tři zimy budou pro celý kontinent náročné, investicemi do správných oblastí by se však EU mohla ze závislosti na ruských fosilních palivech vymanit.
Na jednotu členských států Evropské unie v klimatických otázkách dnes v Praze apeloval místopředseda Evropské komise (EK) odpovědný za klimatickou politiku Frans Timmermans.
České předsednictví Rady Evropské unie dnes zahájilo vyjednávání s Evropským parlamentem a Evropskou komisí o prvních normách z klimatického balíku, s jehož pomocí chce EU splnit emisní cíle pro rok 2030.
České předsednictví by mohlo sehrát svou roli v energetické politice a vysvětlit ostatním státům pohled středovýchodní Evropy, říká v epizodě podcastu Evropa zblízka europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO).
Česko po 13 letech převzalo předsednictví Rady EU. Pod mottem „Evropa jako úkol“ se zaměří zejména na Ukrajinu a energetiku. Podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka se chce se stejným nasazením ujmout veškeré další agendy, kterou bude mít na stole.
Podle ekologů výsledky jednání ministrů životního prostředí sedmadvacítky oslabily klimatickou legislativu z balíčku Fit for 55. Naopak automobilky ocenily kompromis ohledně zákazu projede nových automobilů se spalovacím motorem.
Jak je to se zákazem spalovacích motorů po roce 2035? Bude možné si nadále kupovat auta na benzín či naftu? Server EURACTIV.cz přináší vysvětlení.
České předsednictví v Radě EU se zaměří na balíček Fit for 55, adaptaci na změny klimatu, biologickou rozmanitost, oběhové hospodářství a světelné znečištění. Česko chce také pozvednout téma obnovy životního prostředí na Ukrajině.
Evropský parlament dnes schválil návrh, který by měl od roku 2035 zakázat prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory. Opatření se netýká ojetých vozů a bude ještě předmětem dalšího unijního vyjednávání.
Europoslanci dnes nedokázali nalézt shodu na zpoplatnění emisí z vytápění budov a dopravy, které je jednou z klíčových částí klimatického balíčku Fit for 55. Nebývale rozdělení poslanci kvůli tomu odložili hlasování o dalších souvisejících normách.
Řada evropských norem projednávaných během českého předsednictví se dotkne i budoucnosti českého automobilového průmyslu. Výrobci bedlivě sledují především klimatickou legislativu spojenou s balíkem Fit for 55 nebo přípravu nové emisní normy Euro 7.
Auta, elektrárny nebo průmyslové podniky se musí zbavovat emisí, aby vyhověly evropským ambicím v oblasti ochrany klimatu. To stejné platí i pro budovy. Nová směrnice o energetické náročnosti budov má podpořit dekarbonizaci sektoru a zdůrazňuje rok 2027 jako limitní pro veřejné financování instalací fosilních kotlů. Přinese „renovační vlna“, jak se evropské strategii v oblasti budov říká, stimulus pro místní stavebnictví? Co bude největší výzvou pro Česko?
