Poslanci Evropského parlamentu se včera napříč politickým spektrem shodli, že je třeba rázněji odsoudit jednání turecké vlády, která stále pokračuje v rozsáhlých čistkách. Základem má být okamžité přerušení přístupových rozhovorů. Podle tureckého prezidenta však názor této instituce nemá žádný význam.
Evropské země se shodly, že EU musí více spolupracovat při zajišťování bezpečnosti, a to i mimo své hranice. Ministři debatovali mimo jiné o tom, zda se mohou nadále spoléhat na bezpečnostní záruky ze strany USA.
V návaznosti na výsledek prezidentských voleb v USA žádají představitelé EU co nejdříve uskutečnění americko-unijního summitu. Na něm by se mělo diskutovat o podobě vzájemných vztahů v dalších čtyřech letech. Zdůrazňují také, že euroatlantické vazby stojí na společných hodnotách svobody a tržní ekonomiky.
Mezi priority Evropské komise pro následující rok patří mimo jiné vyjednávání obchodních dohod s třetími zeměmi, která se však v poslední době příliš nedaří. Stejně tak je pro Komisi důležité, aby se EU stala globálním aktérem, a proto plánuje vytvořit strategii pro řešení konfliktu v Sýrii.
EU a její členské země tentokrát řešily hlavně problémy za svými hranicemi a svůj vztah k vnějšímu světu.
Evropští lídři se sešli v Bruselu, aby projednali klíčové otázky EU. Ve čtvrtek 20. října se jednání zaměřilo na krizovou situaci v Sýrii, problematiku Ruska a migraci z Afriky.
Mezi návrhy na budoucí směřování EU se v posledních týdnech skloňuje otázka obrany. Společná evropská armáda je ovšem podle analytiků jen velká myšlenka, za kterou se zatím nic reálného neskrývá.
Dohoda mezi EU a Tureckem o řešení migrační krize z března 2016 znovu rozdmýchala debaty o členství země v evropské osmadvacítce. Přístupové rozhovory mezi oběma stranami byly zahájeny v říjnu roku 2005. Jejich průběh však brzdí řada překážek. Patří mezi ně stav demokracie v Turecku, zacházení s kurdskou menšinou nebo otázka Kypru.
