Unie se otvírá zemím západního Balkánu. Ke vstupu do EU má nejvíce nakročeno Srbsko a Černá Hora, a ačkoli je rok 2025 ambiciózním termínem, podle šéfky unijní diplomacie Mogheriniové je reálný.
Ze tří miliard eur určených na pomoc syrským uprchlíkům v Turecku už byla vyplacena více než polovina. Vztahy EU a Ankary ale váznou kvůli stavu demokracie v zemi a nyní i kvůli turecké vojenské operaci na severu Sýrie.
Hrozící humanitární krize a podkopání rozhovorů o budoucnosti Sýrie jsou hlavní důvody, proč má EU obavy z tureckých vojenských aktivit v Afrínu. Turecký ministr pro evropské záležitosti má příští týden naplánovanou cestu do Bruselu.
Řešení izraelsko-palestinského konfliktu musí vzejít z dialogu obou stran, trvá na svém EU. Ministři zahraničí dnes budou jednat s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. V prosinci už se sešli s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Chystá se i schůzka s arabskými státy.
Íránské ozbrojené síly tvrdí, že se jim podařilo uklidnit nepokoje. Situace v Teheránu je však nadále napjatá, sociální sítě čelí zákazům a studenti zůstávají ve vězení. Brusel má proto v plánu pozvat si „na kobereček“ íránského ministra zahraničí.
V Praze se o víkendu sešli pravicoví populisté, kteří chtějí svrhnout EU. V Česku přitom takové myšlenky padají na úrodnou půdu. Odstartoval český euroskepticismus Václav Klaus, nebo jsou na vině špičky unijních institucí? A jak se od „tvrdých euroskeptiků“ liší ODS?
Donald Trump uznal Jeruzalém jako hlavní město Izraele a má v plánu přesunout do něj americkou ambasádu. Izraelský premiér se pro podobnou podporu vydal do Bruselu, tam však nepochodil. Unie trvá na svém, že jediné řešení spočívá ve dvou státech s jedním hlavním městem. Potvrzuje to i Česko, přestože prezident Zeman hovoří jinak.
Afrika je pro Evropu obchodním partnerem s výrazným potenciálem, ale také velká výzva. Do Evropy z ní míří tisíce migrantů, řada z nich nelegálně. Unie se proto snaží pracovat v Africe tak, aby místní neměli důvod svůj rodný kontinent opouštět.
Dezinformace se šíří Evropou. Falešné zprávy pocházející z Ruska mohly ovlivnit referendum o brexitu, katalánskou krizi, ale také parlamentní volby v Česku. Unie se proto chystá vůči negativní propagandě obrnit.
Společným tématem celé Evropy byla v uplynulém týdnu bezpečnost. Kromě toho jsme sledovali volby ve Velké Británii, výpověď bývalého šéfa FBI a situaci na Blízkém východě.
Evropští politici měli v Bruselu možnost „osahat“ si nového amerického prezidenta. My jsme se zase seznámili s tím, jak se maďarská vláda dívá na EU.
Náš pravidelný přehled událostí dostal nový kabátek. Co se v uplynulém týdnu dělo v Evropě? Podívejte se na to očima sítě EurActivu, jejích partnerů a dalších médií.
V Nizozemsku, Turecku, Velké Británii a Štrasburku se tento týden událo hned pět věcí, které stojí za povšimnutí. Více se dozvíte v pravidelném souhrnu zpráv.
Unie se bude více angažovat ve světě. Zintenzivní spolupráci s Afrikou a představí vlastní pohled na budoucnost Sýrie. Jaká témata se vyplatí sledovat?
V budově Rady Evropské unie v Bruselu se včera uskutečnil slavnostní ceremoniál u příležitosti udělení medaile Společné bezpečnostní a obranné politiky za mimořádné zásluhy – CSDP Medal for Extraordinary Meritorious Service. Prvním nositelem této medaile je český voják četař C. H.
Evropský parlament v listopadu schválil zprávu o strategické komunikaci a propagandě třetích stran. Dokument mapuje dezinformační kampaně a nepřátelskou propagandu ze strany Ruska, tzv. Islámského státu a dalších skupin a navrhuje kroky, jak se proti nim bránit. Již před více než rokem vznikla v EU i jednotka Stratcom East, která má za úkol vysvětlovat politiku EU v regionech Východního partnerství a odhalovat a vyvracet dezinformace. V ČR se na boj s dezinformacemi a propagandou bude soustředit Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, které vzniklo při ministerstvu vnitra.
Evropská unie včera podepsala s Kubou dohodu o normalizaci vztahů. EU však podle kritiků opomíjí dodržování lidských práv a demokratickou opozici. Upozorňují na to i čeští europoslanci.
Evropská komise chce zvrátit trend podfinancování vojenského výzkumu. Jedním z kroků může být i společný fond na obranu. Z něj by mohly státy čerpat prostředky třeba na nákup dronů či válečných lodí. Součástí plánu je i zrušení zákazu, který neumožňuje využívat unijní rozpočet a investice rozvojových bank na vojenský výzkum.
