Zemědělství trápí stárnutí farmářů a mladší se do agrárního sektoru příliš nehrnout. Příčinou je omezený přístup k půdě, migrace z venkova do měst i negativní mediální obraz.
Malí zemědělci mají při vyjednávání s velkými potravinářskými firmami nebo obchodními řetězci slabší pozici. Kvůli tomu mohou mít třeba nižší zisky, než by bylo férové. Evropská komise hledá napříč Unií názory na to, jak problém řešit.
Evropští i ruští zástupci znovu prodloužili vzájemné hospodářské sankce, které byly uvaleny kvůli ruské anexi Krymu a konfliktu na východě Ukrajiny. Po třech letech jejich platnosti se zdá, že obě strany euroasijské pevniny se s ekonomickými problémy postupně vypořádávají. Situace na komoditních trzích se stabilizovala. V Česku dnes výrazněji trpí zejména ovocnáři.
Roboti, kteří dojí krávy místo zemědělců, již nejsou vizí budoucnosti. V Česku je takových přístrojů přes 200 a jejich obliba stále roste.
Společná zemědělská politika EU se vydává na cestu směrem k jednoduchosti a užitečnosti. Vyžádali si to jak ministři zemědělství, tak i samotní farmáři. Otázkou zůstává, jaké jsou její konkrétní nedostatky a jak by se měla politika změnit.
Zemědělské dotace tvoří příliš velkou položku v rozpočtu EU. Nejvíce financí přitom směřuje obřím zemědělským podnikům. Evropská komise to chce změnit, české ministerstvo zemědělství nikoli.
Společná zemědělská politika je nejnákladnější položkou evropského rozpočtu a Komise to chce v budoucnu změnit. O farmáře by se měly více starat členské země, zatímco EU by investovala do jiných oblastí.
Čeští farmáři si stěžují na nekalé praktiky obchodních řetězců. Diskuse nyní znovu ožívá i na evropské úrovni a Česká republika spolu s dalšími zeměmi představila možná řešení.
Finance z EU míří do českých kravínů, ovocných sadů i ekologických farem. Vyřizování žádosti o dotace může být pro farmáře složité, jejich zájem to ale neodrazuje.
