EU je příliš závislá na dovozu krmiva a hnojiv, varuje studie
EU je i nadále silně závislá na dovozu krmiv a hnojiv ze zemí mimo blok, zdůraznila nedávná studie, kterou nechal vypracovat zemědělský výbor Evropského parlamentu (AGRI).
EU je i nadále silně závislá na dovozu krmiv a hnojiv ze zemí mimo blok, zdůraznila nedávná studie, kterou nechal vypracovat zemědělský výbor Evropského parlamentu (AGRI).
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyen ve svém výročním projevu o stavu Unie (13. září) neposkytla žádné záruky, že se podaří dokončit chybějící části zásadní evropské strategie Z farmy na vidličku. Místo toho navrhla změnu kurzu v současné zemědělsko-potravinářské debatě.
Evropské volby se blíží a následující měsíce rozhodnou o tom, jak se klíčová priorita aktuální Evropské komise a Evropského parlamentu – Zelená dohoda – propíše do budoucnosti zemědělství a potravinářství.
Jak chce Evropská unie „ozelenit“ zemědělství? Horkým tématem je omezování chemických pesticidů. Schvalování nových předpisů se však zřejmě protáhne.
Nařízení zakazující dovoz produktů, které jsou výsledkem odlesňování či degradace lesů, kvóty na výlov ryb, ale také legislativa omezující pesticidy a podporující přírodu. To je výčet hlavních evropských agrárních předpisů, kterým se věnovalo české předsednictví.
Zemědělci se připravují na nová pravidla pro rozdělování evropských dotací, která by měla začít fungovat od ledna 2023. Přestože pravidla členské země EU schválily již loni, české velké farmy nepřestávají proti nové zemědělské politice brojit.
Pokud v zemědělství zavedeme ekonomicky krátkodobě přínosná opatření na úkor klimatu a biodiverzity, riskujeme, že nás za několik málo dekád čekají nezvratné environmentální problémy způsobující ekonomické škody rozsáhlejší, než jsou ty způsobené současnou situací na Ukrajině, píše Ivana Taškárová.
Česká republika může v rámci svého předsednictví EU v roce 2022 přispět k dokončení několika velice důležitých legislativních balíčků. Posílený sbor úředníků a diplomatů však podle opozice nestačí, zapotřebí je i politická vůle vlády.
Evropská komise dnes zveřejnila plán, jak podpořit ekologické zemědělství v Evropské unii a dosáhnout tak cíle strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, podle nějž má čtvrtina zemědělské půdy v EU do roku 2030 sloužit pro ekologické zemědělství.
Slovensko, podobně jako Česko, čeká v souvislosti s obnovou po koronavirové pandemii rozsáhlý balík peněz, který by měl mimo jiné jít na environmentální a klimatická opatření. Kde je potřeba v této oblasti zabrat a zvládne to země pod Tatrami?
Nová evropská strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (Farm to Fork) zcela zastínila předešlou debatu o reformě společné zemědělské politiky. Evropský agrární sektor se tak připravuje na přechodné období.
Sever Parlamentní listy včera informoval o tom, že „dle nového plánu Evropské unie by mělo zdražit maso“. Odkazoval se přitom na zprávu serveru EURACTIV.com.