Návrh směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu vzbuzuje ještě větší kontroverze než pověstné GDPR. Její schválení prosazují kromě umělců i evropští vydavatelé. Bez nové legislativy je podle nich kvalitní a nezávislá žurnalistika v ohrožení.
Vydavatelé volají po ochraně autorských práv, neboť jimi vytvářený obsah zneužívají internetoví giganti. Pomoci jim může připravovaná směrnice EU o autorském právu na jednotném digitálním trhu, která by měla vydavatelům dát právo bránit se neoprávněnému zneužívání vytvořeného obsahu.
Visegrádské země nemají konzistentní strategii pro boj proti fake news a dezinformačním kampaním. Liší se také způsoby, jak k této problematice Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko přistupují. Roli dezinformátorů přitom někdy sehrávají samotní politici.
Důležitým úkolem bude překonání roztříštěnosti. Snahy o vybudování společného evropského mediálního prostoru se svobodnými informacemi ale zatím narazily na nedostatek prostředků a vůle, říká Pavel Havlíček.
Facebook slibuje, že zneužívání dat už žádné volby neovlivní. Ze sítě kvůli tomu odstranil desetitisíce falešných účtů a zaměřuje se na „fake news“. Chce také do konce roku zdvojnásobit počty lidí, kteří pracují na zabezpečení sítě.
Evropská komise chystá opatření pro potírání dezinformací a ve spolupráci se zástupci digitálních firem rozvíjí etický kodex, který by měl být dokončen v červenci. Na dokumentu se podílí i tým komisařky Věry Jourové, který upřednostňuje rozumnou sebereflexi před cenzurou.
EU je neomarxistický moloch a Junckerova účast na oslavách Karla Marxe je toho posledním důkazem. Ano? Nemyslím si.
Víte, kdo se narodil před dvěma sty lety? Karl Marx. Máte ho rádi? Má ho rád předseda Komise Juncker? Dozvíme se dnes.
Evropa se musí v bránit v dezinformační válce. Zasadit se o to musí politické vedení a potřeba jsou finanční prostředky. Lidi ale k šíření dezinformací nemotivuje finanční podpora, říkají odborníci, kteří znají prostředí sociálních sítí.
Omezení politické reklamy cílené na konkrétní uživatele nebo větší transparentnost fungování algoritmů by měl zajistit unijní kodex pro nakládání s dezinformacemi. Online platformy se mají zapojit do jeho tvoření.
Na téma dezinformací diskutovali se studenty pražského Gymnázia nad Alejí europoslanec Jaromír Štětina (TOP 09) a politický geograf Michael Romancov.
Specialisté mají dodávat podklady pro úvahy o všech otázkách souvisejících s šířením fake news v tradičních i sociálních médiích. Mají doporučit, jak zvládnout výzvy, které v sociální i politické oblasti tento fenomén přináší.
Internetové společnosti mají za úkol odstranit nelegální obsah na svých stránkách. Nevědí si však rady s tím, jak určit hranici mezi porušováním zákona a právem na svobodu projevu. Požádaly proto Komisi o ujasnění.
Dezinformace se šíří Evropou. Falešné zprávy pocházející z Ruska mohly ovlivnit referendum o brexitu, katalánskou krizi, ale také parlamentní volby v Česku. Unie se proto chystá vůči negativní propagandě obrnit.
Lživé zprávy a dezinformace se staly nedílnou součástí politického boje. Ovlivňují veřejné mínění a mají dopad i na výsledky voleb a referend. Evropská komise chce proto boj proti tzv. fake news zesílit. Prvním krokem má být vytvoření expertní skupiny. Ve hře je ale i úplně nová unijní legislativa.
