Snížit administrativní zátěž pro podnikatele, zajistit udržitelnost důchodového systému nebo zkvalitnit vědu a výzkum. I letos předložila Evropská komise Česku doporučení pro reformy, které mohou posílit jeho hospodářství. Jak se na vybraná témata dívají čeští odborníci?
Evropská rada dnes v Bruselu potvrdila závěry pravidelného Evropského semestru. V jeho rámci dostala letos Česká republika od Evropské komise jen dvě doporučení. Přesto českou vládu čeká v následujících měsících mnoho práce zejména v oblasti elektronizace státní správy či v otázce snížení administrativní zátěže pro podnikatele.
Česko má za sebou další posun v pravidlech pro zadávání veřejných zakázek. Používání Národního elektronického nástroje bude za rok pro ministerstva povinné. Už více než půl roku také platí nový zákon, který může přinést řadu zjednodušení. Stále ale chybí větší důraz na kvalitu, kterému by pomohla podpora pro odbornou přípravu zadavatelů.
Získat stavební povolení není v Česku nic jednoduchého. Novela stavebního zákona měla přinést změnu, v současné podobě však budou její dopady omezené. Myslí si to i ředitelé stavebních firem.
Česká republika stále váhá nad vstupem do eurozóny. Státy, které již platí eurem, přitom čekají rozsáhlé změny. Komise je navrhla v diskusním dokumentu o prohloubení hospodářské a měnové unie.
V oblasti výzkumu a inovací na tom Česká republika není vůbec špatně. V některých případech disponujeme dokonce lepším vybavením než v Německu či v USA. Přesto je stále co zlepšovat. Inspirovat bychom se mohli mimo jiné švédským „ministerstvem budoucnosti“. Jednou z cest je i podpora malých a středních podniků. V Česku je však nezvykle velká koncentrace nadnárodních firem, uvádí v rozhovoru pro EurActiv místopředseda Technologické agentury ČR Martin Bunček.
Kvalitní výzkum a vývoj bude pro budoucí konkurenceschopnost a ekonomický rozvoj ČR klíčový. I přes jistý posun v této oblasti však máme pořád co zlepšovat. Všímá si z toho i Evropská komise, která kritizuje zejména nekvalitní výsledky a nedostatečnou aplikaci nových technologií do praxe.
Česko bohatne, a bude tak mít v příštím rozpočtovém období méně peněz z evropských fondů. Přijít by ale mohly ještě výraznější změny, jako vznik samostatného rozpočtu eurozóny, které by byly pro Česko nevýhodné.
S předsedou důchodové komise profesorem Martinem Potůčkem o výtkách Evropské komise na adresu probíhajících změn v důchodovém systému. Na rozdíl od řady ekonomů si nemyslí, že by udržitelnost veřejných financí měla být hlavním kritériem. Zdroje navíc tu prý jsou, je ale třeba provést změny v oblasti daní.
S hlavním ekonomem poradenské společnosti Deloitte jsme hovořili o výhradách Evropské komise k nastavení českého důchodového systému. Podle Komise v dlouhodobém výhledu není udržitelný a nedávné kroky vlády, jako jsou štědřejší valorizace penzí nebo nastavení horní hranice pro odchod do důchodu, mohou situaci ještě zhoršit.
Evropští politici měli v Bruselu možnost „osahat“ si nového amerického prezidenta. My jsme se zase seznámili s tím, jak se maďarská vláda dívá na EU.
Vítězství Emmanuela Macrona ve francouzských prezidentských volbách přineslo prozatím jen náznak naděje, že Evropa se bude zabývat nejen záležitostmi zachování si své pouhé existence a zastavením destrukce klíčových nosných zdí, na kterých stojí a které jí stále ještě drží pohromadě navzdory tomu, že v souvislosti s brexitem ještě zažijí nemalou sérii otřesů.
Česká ekonomika je stabilní, má však své nedostatky. Komise je vidí zejména v neudržitelnosti veřejných financí a překážkách hospodářského růstu, mezi které patří nadměrná administrativní zátěž pro podnikatele.
Komise dnes vydá další doporučení pro českou hospodářskou politiku. Ta čelí hned několika výzvám, zároveň se jí poměrně daří plnit předchozí požadavky. Mezery v e-governmentu či udržitelnosti veřejných financí však zůstávají.
Pokud se na události minulého týdne v EU díváme ekonomickýma očima, nemohly sledovat prioritnější událost, než byl výkop dalšího kola Evropského semestru, tentokrát pro rok 2017.
Unijní ekonomika je na tom v současnosti dobře, například růst HDP je vyšší než před hospodářskou krizí. A právě proto je v rámci eurozóny podle Komise ten nejlepší čas klást důraz na expanzivní fiskální politiku, posilování jednotné rozpočtové politiky a na růst investic včetně těch přeshraničních.
