Evropská unie po ruské invazi na Ukrajinu výrazně navýšila obranné výdaje a otevřela firmám nové finanční programy. Zatímco část českého průmyslu kritizuje jejich pomalost a složitost, europoslanci tvrdí opak – nástroje jsou podle nich jednoduché a přehledné.
Evropa potřebuje posilovat svou bezpečnost a obranyschopnost, často ale naráží na národní zájmy, role Bruselu tak zůstává hlavně v rovině investora. Peněz na obranu by ale každopádně mělo být v unijním rozpočtu do budoucna dost, využít toho můžou i Češi.
Evropská komise dnes představila další sadu návrhů na omezení byrokracie nazvanou Omnibus, tentokrát chce zjednodušit život obranným firmám. Nově by se mohl zavést například zrychlený režim povolování obranných projektů. Co dalšího balíček obsahuje a co na něj říká průmysl?
Evropská komise oznámila, že investuje 910 milionů eur (22,7 miliardy Kč) na posílení evropské obrany. Finance budou směřovat na 62 vybraných projektů z členských států EU, mimo jiné i z České republiky.
Evropa by si měla přiznat nejen vážnost a negativní směřování dnešní geopolitické situace, ale také fakt, že je součástí hybridní války. Před sebou má podle odborníků a politiků dlouhý seznam úkolů.
Jak vnímají litevského kandidáta Andriuse Kubiliuse čeští odborníci na obranu? Jaká je budoucnost vztahů v obranné oblasti mezi členskými zeměmi EU, Severoatlantickou aliancí a Evropskou unií? A jak vnímají osobu příštího eurokomisaře pro obranu a vesmír?
Transevropské dopravní sítě splňují základní podmínky pro to, aby se po nich mohly pohybovat spojenecké armády. Problém však může být hustota, kapacita a kvalita silnic a železnic. EU to ví a chce nedostatky napravit.
Garantem obrany evropských států zůstává NATO, svoji roli ale sehrává také Evropská unie. Novou položkou v jejím „arsenálu“ se mohou stát společné akvizice vojenské techniky. České předsednictví dohlédne na nastavení pravidel.
Aby byla Evropa samostatnější, musí diverzifikovat své dodavatelské řetězce, udržovat strategická spojenectví a také pěstovat v oblasti obrany více podnikatelsky orientované prostředí, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz výzkumnice Raluca Csernatoni.
Pro státy Evropské unie je výhodné využívat společnou platformu ke spolupráci v otázkách vnější bezpečnosti. Na jaké oblasti se EU zaměřuje? A co plánuje do budoucna?
Jak si EU v uplynulém roce vedla v zahraniční, bezpečnostní nebo obranné politice? Co (ne)dokázala udělat pro ochranu lidských práv ve světě? Evropský parlament o tom má jasno.
Evropská armáda sice neexistuje, členské státy EU ale úzce spolupracují na vývoji a výrobě nových obranných technologií. Evropská unie chce jejich úsilí finančně podporovat, založila proto speciální fond. Ten může být obrovskou příležitostí pro rozvoj evropského i českého obranného průmyslu.
Když se rozhodnu něco stavět, nejdřív si na to zajistím finanční prostředky, říká ke klimatické politice nové EK Alexandr Vondra. Europoslanci podle něj hrají v zahraniční politice svou roli, protože si mohou dovolit to, co národní vlády ne.
Společná evropská obrana je zase o krok blíž. Europoslanci na poslední chvíli poslali 13 miliard eur do obranného výzkumu a vývoje. Státy mají ušetřit až 100 miliard eur ročně.
Přípravy na odchod Spojeného království z EU vytvořily v loňském roce prostor pro rozkvět nových nástrojů společné evropské obrany. Rok 2019 bude obdobím, kdy by se tyto nástroje měly začít plně implementovat.
Evropská unie vede už řadu měsíců debatu o tom, jestli by neměla mít vlastní armádu. Jestli spolupráce v NATO je dostačující. Ozývají se ale i hlasy o žoldnéřích a další kritika.
Brusel se chystá v letech 2021 až 2027 vyčlenit na společnou evropskou obranu až 13 miliard eur (v přepočtu 338 miliard korun). Otázkou ovšem zůstává, zda se peníze rozdělí jen mezi zbrojní giganty, anebo i menší firmy.
Agresivní politika Ruské federace je hlavní hrozbou Polska a dalších zemí na východním okraji Evropské unie a Severoatlantické aliance. Čeští odborníci mezi hlavními zdroji nebezpečí Rusko nezmiňují, upozorňují však na rozpadající se světový řád.
