Evropa si připomněla rok od začátku války na Ukrajině. Nyní se snaží reagovat na její vývoj a připravit se na budoucnost. Na budování zanedbaných obranných kapacit ale nestačí jen pár let.
Evropská unie chce výrazně zvýšit vojenskou pomoc Ukrajině a zvažuje vytvoření výcvikového programu pro ukrajinské vojáky. Dnes to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Evropská unie se hodlá do dvou měsíců dohodnout na své první obranné koncepci včetně vytvoření jednotek rychlé reakce. Po jednání unijních ministrů obrany to dnes řekl koordinátor zahraniční a bezpečnostní politiky EU Josep Borrell.
Evropská unie plánuje v několika nejbližších letech vytvořit vlastní síly rychlého nasazení, pořádat pravidelná vojenská cvičení či posílit společnou kybernetickou obranu. Počítá s tím strategický obranný plán, o němž v Bruselu diskutovali zástupci unijních vlád, u nichž zatím ale strategie nemá jednoznačnou podporu.
Česká republika a dalších 13 zemí, včetně Německa či Francie, navrhují vznik společné vojenské síly rychlé reakce EU, která by zasahovala při vznikajících mezinárodních krizích. Novinářům to dnes řekl nejmenovaný vysoce postavený unijní činitel.
Americký plán snížit počet jednotek na německém území vyvolává bezpečnostní obavy v celé Evropě. Jsou ale opodstatněné? Co snižování znamená pro budoucnost transatlantických vztahů? A je k americké přítomnosti v Evropě stále důvod?
Evropská armáda sice neexistuje, členské státy EU ale úzce spolupracují na vývoji a výrobě nových obranných technologií. Evropská unie chce jejich úsilí finančně podporovat, založila proto speciální fond. Ten může být obrovskou příležitostí pro rozvoj evropského i českého obranného průmyslu.
