Koronavirové ohrožení zásadním způsobem paralyzovalo činnost institucí EU. Eurokomisaři i ministři členských zemí jednají výhradně na dálku, Brusel je navíc vytížen snahou koordinovat kroky států a zmírňovat ekonomické dopady epidemie. Dosavadní priority proto nabírají zpoždění.
Do plánů Komise pro Východní partnerství se významně promítnou zelená a digitální agenda. Hlavní zaměření zůstává ekonomické, Unie nebude tlačit na politickou asociaci. Ve strategii se objevuje i Českem prosazovaná myšlenka, píše v komentáři Pavel Havlíček.
Nouzový fond ve výši 37 miliard eur (asi 990 miliard korun) na boj proti šíření koronaviru a zmírnění jeho ekonomických dopadů dnes získal formální souhlas unijních zemí. Velvyslanci podpořili také využití peněz z fondu solidarity pro oblasti zasažené nákazou.
V rozhovoru pro německý deník Bild předsedkyně Evropské komise von der Leyenová uvedla, že spolu s dalšími politiky zprvu podcenila nový typ koronaviru. S ním se podle šéfky Komise bude Evropa potýkat ještě dlouho.
Evropská komise navrhla na 30 dní zakázat občanům cizích států vstup do unijních zemí s výjimkou nezbytných případů. Prezidenti a premiéři unijních států by návrh měli schvalovat během úterního videosummitu.
Státy EU by měly zajistit volný průchod zboží přes své hranice, které část z nich uzavírá v rámci prevence šíření koronaviru. Zvláště kamiony s léky či potravinami by neměly být nuceny kvůli hraničním kontrolám čekat, doporučuje Evropská komise.
Bezprecedentní kroky některých evropských států v boji proti koronavirové nákaze jsou přiměřené a země by se o nich měly vzájemně předem informovat, řekla dnes místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v rozhovoru pro ČTK.
EU chce předejít ekonomickému dopadu měsíčního zákazu letů do USA, uvedl předseda summitů Michel. Podle diplomatických zdrojů americký prezident Trump o svém kroku s EU nejednal. Šéfka EK von der Leyenová na dnešek svolává krizovou schůzku klíčových členů svého týmu.
Státy EU hledají odpověď na to, jak co nejlépe zvládnout současnou krizi okolo koronaviru. Evropská komise nedisponuje dostatečnými pravomocemi, aby na sebe mohla převzít kompletní zodpovědnost. Svoji podpůrnou roli však podle odborníka zvládá dobře.
Čím dál více indicií nasvědčuje tomu, že Evropská unie po mnohaletých odkladech letos na jaře konečně spustí přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Konkrétně druhá země „klepe na unijní dveře“ už skutečně dlouho.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes rekapitulovala prvních sto dní v úřadu, pro které měla celou řadu plánů. Ačkoliv Komise dala na stůl několik rozsáhlých politik, zdaleka všechno nestihla. Důvodem mohou být přehnané ambice i současné krize.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
V Praze se sešla skupina států, které chtějí prosadit urychlení integrace zemí západního Balkánu do EU. Podpořit ji přijel i eurokomisař Olivér Várhelyi, který na dotaz redakce EURACTIV.cz shrnul, proč se Unie v procesu rozšíření dlouho nemůže pohnout z místa.
Dodržování závazků vyplývajících z dohody o vystoupení Spojeného království z Evropské unie bude pod dohledem zvláštního společného výboru. Tomu bude spolupředsedat i slovenský komisař pro interinstitucionální vztahy Maroš Šefčovič.
O plánech EU na regulaci digitálních společností a umělé inteligence jednal dnes v sídle Evropské komise šéf firmy Facebook Mark Zuckerberg. S Věrou Jourovou mluvil o tom, že online společnosti měly být v rámci boje s dezinformacemi co nejtransparentnější.
Soudní dvůr EU v případu žaloby Evropské komise proti České republice, Polsku a Maďarsku kvůli nedodržování uprchlických kvót rozhodne 2. dubna. Podle jejich právních zástupců však verdikt nemůže zajistit nápravu.
Česká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v rozhovoru pro Der Spiegel zkritizovala vývoj v Polsku a Maďarsku, zejména polskou reformu soudnictví a situaci médií v Maďarsku. Podle ní jsou tyto země křehké demokracie.
Česká republika spuštění unijní Konference o budoucnosti Evropy vítá, mezi členskými státy však v současnosti nevidí ochotu k příliš velkému „institucionálnímu třesku“, píše v komentáři pro EURACTIV.cz náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař.
