Stále převládá názor, že elektromobilita je dražší než fosilní paliva. Ve skutečnosti tomu tak není, pokud se podíváme na celkové náklady na vlastnictví vozu, vysvětluje expert Evropské investiční banky Stéphane Petti. Prostředky banky pomohly vybudovat pětinu dobíjecí infrastruktury v Evropě.
Evropská komise dnes na konferenci v Římě oznámila finanční podporu Ukrajině ve výši 2,3 miliardy eur (57 miliardy Kč) na obnovu země po škodách způsobených ruskou invazí.
Evropská komise a Evropská investiční banka dnes oznámily, že z Modernizačního fondu bylo vyplaceno 3,66 miliardy eur na podporu 34 projektů souvisejících s energetikou v devíti členských státech EU. Jedním z příjemců plateb je i Česko.
Vlády zemí Evropské unie se dohodly, že letos zvýší roční objem úvěrů poskytovaných Evropskou investiční bankou (EIB) na rekordních 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč) a ztrojnásobí její finanční prostředky na obranný průmysl EU.
Evropská komise dnes představila další sadu návrhů na omezení byrokracie nazvanou Omnibus, tentokrát chce zjednodušit život obranným firmám. Nově by se mohl zavést například zrychlený režim povolování obranných projektů. Co dalšího balíček obsahuje a co na něj říká průmysl?
Schvalování projektů rozvojové pomoci EU by mělo být do budoucna mnohem jednodušší, snížit by se měla rovněž administrativní zátěž uvalená na partnery Evropské unie. Na dnešní tiskové konferenci v Bruselu o tom informoval český eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela.
Evropané sice mají dobré nápady, když na nich ale chtějí vydělat a vybudovat velké a úspěšné firmy, naráží na bariéry – málo peněz a hodně pravidel. Možná ale svítá na lepší časy.
Co přináší plán na zaplacení vyzbrojení Evropské unie, který minulý týden představila šéfka Komise von der Leyen a který posvětili lídři unijních zemí na mimořádném bezpečnostním summitu? Co bude následovat? A jakou roli v tom sehrají banky?
Přestože je rusko-ukrajinská válka dál v plném proudu, do napadené země už teď míří miliardy investic. Lákat další investory ale není jednoduché, obzvlášť bez bezpečnostních záruk, které by zemi do budoucna stabilizovaly.
Evropská investiční banka plánuje výrazně změnit svoje pravidla tak, aby mohla půjčovat peníze na co nejširší plejádu bezpečnostních a obranných projektů, ale neztratila u toho „dobrou pověst“ v očích investorů. Nově by tak mohla financovat například vojenské základny.
Kolem programu Evropské komise na „znovuvyzbrojení“ Evropy podle náměstka ministra financí Marky Mory zatím panuje řada nejasností. On sám by se nebránil, kdyby se v novém dlouhodobém rozpočtu EU přesunula do obrany část peněz dnes určených na kohezi nebo zemědělství.
Europoslanci kritizují Evropskou investiční banku, že dostatečně nepomáhá tomu, aby se v Evropě začalo více investovat do obrany. Banka namítá, že změny pomalu přicházejí a peníze na stole jsou, chybí ale projekty.
Evropská investiční banka (EIB) pomáhá členským zemím EU financovat modernizační projekty, jako je třeba posílení energetické infrastruktury nebo železniční sítě. Vzdálené jí ale nejsou ani investice do obrany a bezpečnosti – letos je chce dokonce zdvojnásobit.
Premiéři 18 unijních zemí včetně Petra Fialy (ODS) před pondělním neformálním unijním summitem opět navrhují posílení podpory obranného průmyslu Evropskou investiční bankou (EIB).
Přechod k bezemisnímu hospodářství v Česku vyžaduje bilionové investice a intenzivní spolupráci veřejného i soukromého sektoru, zaznělo na debatě o financování dekarbonizace.
Evropský obranný průmysl zažívá renesanci. Banky, které mu začínají otevírat své truhly s penězi, ale musí zvažovat reputační rizika. Zbraně se totiž nemusí dostat jen do evropských skladů a k ukrajinským vojákům, ale i k těm ruským.
Skupina Evropské investiční banky (EIB) loni v Česku podpořila projekty za 1,88 miliardy eur (47,5 miliardy korun). Zhruba polovina celkové částky směřovala do rozvoje železniční infrastruktury, uvedl dnes na tiskové konferenci v Praze viceprezident EIB Kyriacos Kakouris.
Vlivného místopředsedu Evropské komise Franse Timmermanse zlákala vidina premiérského křesla v Nizozemsku, a jeho šéfka Ursula von der Leyen si tak musí poradit bez něj. Ani tam ale její těžkosti rok před volbami nekončí.
