Nový polský zákon, který prakticky zakazuje všechny interrupce, nebudí emoce jen na polských ulicích, kde proti němu posledních pár měsíců protestují tisíce lidí, ale také na půdě Evropského parlamentu.
Evropské firmy musí plnit čím dál přísnější požadavky týkající se ochrany klimatu. Tlak na snižování emisí by je tak mohl přinutit k přesunu výroby např. do Asie, kde si s limity nemusí lámat hlavu. EU tomu chce zabránit uhlíkovým clem.
Češi a jiní Evropané si za poslední roky zvykli, že k putování po Evropské unii není většinou potřeba ani cestovní pas. Teď si budou muset znovu zvykat na to, že si před cestou budou zařizovat speciální doklad.
Evropská unie už vyhlíží návrat cestování. Zavedení covid pasů vítá ministr zahraničí Tomáš Petříček i čeští europoslanci. Podle Petříčka je klíčové, aby absolvování testu nebo existence protilátek v těle měly v certifikátu stejnou váhu jako očkování.
Mezinárodní obchod má za sebou turbulentní období. Čtyřletá éra amerického prezidenta Donalda Trumpa rozvířila obchodní spory s Evropou i Čínou, mezi klíčovými hráči mezinárodní scény tak panuje napětí. Zatímco dříve urovnávala neshody států Světová obchodní organizace (WTO), dnes jsou její možnosti omezené.
Snaha umlčet nezávislá média, útoky na novináře a vliv politiky. I to je realita v některých evropských státech. Utlačování médií dělá vrásky i Bruselu, chybí mu ale vhodný nástroj, jak zakročit.
Spousta lidí takto běžně začíná den. Na mobilním telefonu si otevřou Facebook a pročítají nejnovější obsah. Vidí zajímavý článek a chtějí se o něj podělit s přáteli. Kdyby se ale tato scéna odehrála minulý týden v Austrálii, sociální síť by sdílení odkazu nedovolila. Místo titulku článku by Facebook nabídl informaci, že kvůli chystanému zákonu zprávy omezil.
V Evropě je stále nedostatek vakcín proti covid-19. Farmaceutickým společnostem se nedaří plnit smlouvy uzavřené s EU, poslanci Evropského parlamentu si je proto ve čtvrtek pozvali na kobereček. Svou pozornost upínali zejména k řediteli společnosti AstraZeneca Pascalu Soriotovi.
Podle serveru Politico si europoslanec Jan Zahradil (ODS) nechal od čínského zastoupení v Bruselu zaplatit nápoje a občerstvení pro setkání skupiny kolegů. Došlo k němu už v říjnu 2019, Zahradil ale o finanční podpoře rok mlčel.
S odchodem Velké Británie z Evropské unie skončila i účast země v projektu Erasmus+. Premiér Boris Johnson představil vlastní výměnný program studentů, který je ale výrazně omezenější. Do záležitosti se nyní vložil Evropský parlament.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová byla v Evropském parlamentu vysvětlovat, proč je Evropa s očkováním pozadu. Za postupem Komise si stála, i když uznala, že se příliš spoléhalo na dodržení kontraktů ze strany výrobců.
Minulý týden šéf unijní diplomacie Josep Borrell po dlouhém váhání vyrazil do Moskvy na schůzku s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Chtěl zlepšit vzájemné vztahy, místo toho ale podle kritiků Evropskou unii veřejně zostudil. Víc než osm desítek europoslanců včetně několika českých nyní požaduje jeho rezignaci.
Evropská komise chystá ambiciózní plán takzvané „beztabákové generace“. Za dvacet let si má podle něj na kontinentu zapálit cigaretu jen pět procent lidí. Od menšího počtu kuřáků si komise slibuje hlavně nižší výskyt rakoviny plic.
Internet a zejména sociální sítě se v posledních letech staly významným nástrojem teroristů po celém světě. Evropská unie proto chystá novou legislativu, která přináší on-line platformám řadu nových povinností včetně rychlého mazání teroristického obsahu.
Jak se rozloží síly v novém složení Evropského parlamentu po volbách z konce května? Podívejte se v grafice.
V červenci poprvé zasedne Evropský parlament v novém složení. Jakmile si zvolí vedení a rozdělí se do výborů, europoslanci začnou projednávat legislativní návrhy. Řešit budou nový rozpočet, případnou brexitovou dohodu nebo také reformu vyřizování žádostí o azyl.
Příští úterý bude poprvé jednat Evropský parlament v novém složení. Česko v něm bude v příštích pěti letech zastupovat opět 21 poslanců, kteří se na základě svých národních stran rozdělí do parlamentních frakcí.
Evropská unie se snaží snižovat závislost na elektrické energii. V roce 2007 si lídři stanovili cíl snížit do roku 2020 její spotřebu o 20 procent. Jaký je plán Bruselu na následující roky? A je potřeba se uskromnit i při využívání pitné vody? Podívejte se v reportáži.
